SLOKA 25
deho ’savo ’kṣā manavo bhūta-mātrām
ātmānam anyaṁ ca viduḥ paraṁ yat
sarvaṁ pumān veda guṇāṁś ca taj-jño
na veda sarva-jñam anantam īḍe
dehaḥ—toto tělo; asavaḥ—životní vzduchy; akṣāḥ—různé smysly; manavaḥ—mysl, chápání, intelekt a ego; bhūta-mātrām—pět hrubohmotných prvků a smyslových předmětů (podobu, chuť, zvuk a tak dále); ātmānam—samy sebe; anyam—kterýkoliv jiný; ca—a; viduḥ—znají; param—nad; yat—to, co; sarvam—vše; pumān—živá bytost; veda—zná; guṇān—kvality hmotné přírody; ca—a; tat-jñaḥ—když tyto věci zná; na—ne; veda—zná; sarva-jñam—vševědoucímu; anantam—neomezenému; īḍe—s úctou se klaním.
Tělo, životní vzduchy, vnější a vnitřní smysly, pět hrubohmotných prvků a jemné smyslové předměty (podoba, chuť, vůně, zvuk a dotek) jakožto hmota nemohou znát svou povahu, povahu jiných smyslů či povahu svých vládců. Živá bytost je však duchovní, a proto je v její moci znát své tělo, životní vzduchy, smysly, prvky a smyslové předměty, jakož i tři kvality, které tvoří jejich základ. Nicméně ani když si jich je živá bytost plně vědoma, nemůže vidět Nejvyšší Bytost, která je vševědoucí a neomezená. S úctou se tedy klaním Nejvyššímu.
Materialističtí vědci mohou analyticky prostudovat hmotné prvky, tělo, smysly, smyslové předměty a dokonce i vzduch, který ovládá životní sílu, ale přesto nedokáží pochopit, že nad tím vším je skutečná duše. Jinými slovy — živá bytost může jakožto duše pochopit všechny hmotné předměty, nebo — je-li seberealizovaná — je schopna pochopit Paramātmu, o Níž meditují yogīni. Nicméně ani pokročilá živá bytost nemůže pochopit Nejvyšší Bytost, Osobnost Božství, neboť Pán je ananta, neomezený majitel všech šesti vznešených vlastností.