SLOKA 27-28
manīṣiṇo ’ntar-hṛdi sanniveśitaṁ
sva-śaktibhir navabhiś ca trivṛdbhiḥ
vahniṁ yathā dāruṇi pāñcadaśyaṁ
manīṣayā niṣkarṣanti gūḍham
sa vai mamāśeṣa-viśeṣa-māyā-
niṣedha-nirvāṇa-sukhānubhūtiḥ
sa sarva-nāmā sa ca viśva-rūpaḥ
prasīdatām aniruktātma-śaktiḥ
manīṣiṇaḥ—velcí učení brāhmaṇové vykonávající obřady a oběti; antaḥ-hṛdi—v hloubi srdce; sanniveśitam—spočívající; sva-śaktibhiḥ—se Svými duchovními energiemi; navabhiḥ—také s devíti různými hmotnými energiemi (hmotná příroda, celková hmotná energie, ego, mysl a pět smyslových předmětů); ca—a (pět hrubohmotných prvků a deset činných a poznávacích smyslů); trivṛdbhiḥ—třemi kvalitami přírody; vahnim — oheň; yathā—jako; dāruṇi—ve dřevě; pāñcadaśyam—zažehnutý recitací patnácti hymnů, známých jako Sāmidhenī mantry; manīṣayā—očištěnou inteligencí; niṣkarṣanti—získají; gūḍham—ačkoliv neprojevující; saḥ—ta Nejvyšší Osobnost Božství; vai—vskutku; mama—mně; aśeṣa—všechny; viśeṣa—druhy; māyā—iluzorní energie; niṣedha—procesem negace; nirvāṇa—osvobození; sukha-anubhūtiḥ—Jenž je realizován prostřednictvím transcendentální blaženosti; saḥ—ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; sarva-nāmā—který je zdrojem všech jmen; saḥ—ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; ca—také; viśva-rūpaḥ—gigantická podoba vesmíru; prasīdatām—kéž je milostivý; anirukta—nepochopitelná; ātma-śaktiḥ — rezervoár všech duchovních energií.
Velcí učení brāhmaṇové, kteří jsou zkušení ve vykonávání obřadů a obětí, dokáží recitováním patnácti manter zvaných Sāmidhenī probudit oheň spící v palivovém dřevě, a prokázat tak účinnost védských manter. Stejně tak ti, kdo mají skutečně rozvinuté vědomí — kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy — dokáží objevit Nadduši, která prostřednictvím Své duchovní energie sídlí v srdci. Srdce je pokryté třemi kvalitami hmotné přírody a devíti hmotnými prvky (jimiž jsou hmotná příroda, celková hmotná energie, ego, mysl a pět předmětů smyslového požitku), jakož i pěti hrubohmotnými prvky a deseti smysly. Těchto dvacet sedm prvků tvoří vnější energii Pána. Velcí yogīni meditují o Pánu, Jenž sídlí jako Nadduše, Paramātmā, v hloubi srdce. Kéž je se mnou tato Nadduše spokojená! Nadduši může realizovat ten, kdo touží po vysvobození z nekonečné rozmanitosti hmotného života. Tohoto vysvobození skutečně dosáhne tehdy, když se zaměstná transcendentální láskyplnou službou a realizuje Pána díky svému služebnickému postoji. Pána lze oslovit rozmanitými duchovními jmény, která jsou pro hmotné smysly nepochopitelná. Kdy se mi podaří tuto Nejvyšší Osobnost Božství potěšit?
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura používá ve svém komentáři k tomuto verši slovo durvijñeyam, které znamená “velmi obtížné realizovat”. Čistý stav existence popisuje Bhagavad-gītā (7.28), kde Kṛṣṇa říká:
yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ
“Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech, jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány a kdo jsou osvobozeni od duality iluze, Mi s odhodláním slouží.”
Na jiném místě v Bhagavad-gītě (9.14) Pán říká:
satataṁ kīrtayanto māṁ
yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ
namasyantaś ca māṁ bhaktyā
nitya-yuktā upāsate
“Velké duše vždy opěvují Mou slávu, snaží se s velkým odhodláním, klaní se přede Mnou a takto Mě neustále s oddaností uctívají.”
Člověk může pochopit Nejvyšší Osobnost Božství poté, co transcenduje všechny hmotné překážky. Proto Pán Kṛṣṇa v Gītě (7.3) také říká:
manuṣyāṇāṁ sahasreṣu
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ
“Z mnoha tisíců lidí možná jeden usiluje o dokonalost a z těch, kteří dokonalosti dosáhli, Mě sotva jeden zná v pravdě.”
Pro pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, musí člověk podstoupit tvrdou askezi, ale cesta oddané služby je tak dokonalá, že jejím následováním lze velice snadno dospět na duchovní úroveň a porozumět Pánu. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě (18.55), kde Kṛṣṇa říká:
bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram
“Pochopit Nejvyššího Pána takového, jaký je, lze pouze oddanou službou. A ten, kdo si Ho je díky takové oddanosti plně vědom, může vstoupit do království Boha.”
I když je tedy námět velice obtížný na pochopení, (durvijñeyam), ten, kdo následuje předepsanou metodu, mu snadno porozumí. Přijít do styku s Nejvyšší Osobností Božství je možné prostřednictvím čisté oddané služby, která začíná u śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti cituje verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.8.5): praviṣṭaḥ karṇa-randhreṇa svānāṁ bhāva-saroruham. Proces naslouchání a opěvování vstupuje do hloubi srdce, a tak se člověk stává čistým oddaným. Pokračuje-li v tomto procesu, dosáhne stádia transcendentální lásky a tehdy oceňuje transcendentální jméno, podobu, vlastnosti a zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistý oddaný tedy může prostřednictvím oddané služby vidět Nejvyšší Osobnost Božství navzdory mnoha hmotným překážkám, jež jsou všechny Pánovými různými energiemi. Oddaný tyto překážky snadno překoná a přichází do styku přímo s Nejvyšší Osobností Božství. Hmotné překážky popsané v těchto verších ostatně nejsou nic jiného než různé energie Pána. Když oddaný dychtí vidět Nejvyšší Osobnost Božství, modlí se k Pánu:
ayi nanda-tanuja kiṅkaraṁ
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthita-dhūlī-sadṛśaṁ vicintaya
“Ó synu Nandy Mahārāje, jsem Tvůj věčný služebník, ale přesto jsem z nějakého důvodu spadl do oceánu zrození a smrti. Vyzdvihni mě prosím z tohoto oceánu smrti a umísti mě jako jeden z atomů ke Tvým lotosovým nohám.” Pán, Jehož oddaný potěšil, mění všechny jeho hmotné překážky v duchovní službu. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura verš z Viṣṇu Purāṇy:
hlādinī sandhinī samvit
tvayy ekā sarva-saṁsthitau
hlāda-tāpa-karī miśrā
tvayi no guṇa-varjite
V hmotném světě se duchovní energie Nejvyšší Osobnosti Božství projevuje jako tāpa-karī, “působící utrpení”. Každý touží po štěstí, ale přestože štěstí původně pochází z energie blaženosti Nejvyšší Osobnosti Božství, v hmotném světě se kvůli hmotným činnostem stává Pánova energie blaženosti zdrojem utrpení (hlāda-tāpa-karī). Iluzorní štěstí v hmotném světě je zdrojem neštěstí, ale když člověk přeorientuje své úsilí o dosažení štěstí na uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, tento prvek utrpení (tāpa-karī) bude překonán. V této souvislosti je dán příklad, že probudit oheň spící ve dřevě je nepochybně obtížné, ale když se objeví, spálí dřevo na popel. Pro ty, kdo nevykonávají oddanou službu, je poznání Nejvyšší Osobnosti Božství nesmírně obtížné, ale pro oddaného je vše snadnější — oddaný se může velice snadno setkat s Nejvyšším Pánem.
Tyto modlitby říkají, že podoba Pána je mimo oblast hmotných podob, a proto je nepochopitelná. Oddaný se však modlí: “Můj milý Pane, kéž jsi se mnou spokojen, abych mohl snadno spatřit Tvou transcendentální podobu a energii.” Neoddaní se snaží pochopit Nejvyšší Brahman odmítáním: neti neti. Niṣedha-nirvāṇa-sukhānubhūtiḥ — oddaný se však prostým zpíváním Pánova svatého jména vyhne takovým pracným spekulacím a velice snadno realizuje existenci Nejvyššího Pána.