SLOKA 46
tapo me hṛdayaṁ brahmaṁs
tanur vidyā kriyākṛtiḥ
aṅgāni kratavo jātā
dharma ātmāsavaḥ surāḥ
tapaḥ—askeze, jako je ovládání mysli, mystická yoga a meditace; me—Moje; hṛdayam—srdce; brahman—ó brāhmaṇo; tanuḥ—tělo; vidyā — poznání získané z védských písem; kriyā—duchovní činnosti; ākṛtiḥ—podoba; aṅgāni—tělesné údy; kratavaḥ—obřady a oběti uvedené ve védské literatuře; jātāḥ—dokončené; dharmaḥ—náboženské zásady pro vykonávání obřadů; ātmā—Má duše; asavaḥ—životní vzduchy; surāḥ—polobozi, kteří plní Mé pokyny v různých oblastech činností hmotného světa.
Můj milý brāhmaṇo, askeze formou meditace je Mé srdce, védské poznání v podobě hymnů a manter tvoří Mé tělo a duchovní činnosti a extatické pocity jsou Má skutečná podoba. Obřady a oběti — jsou-li náležitě vykonávány — jsou různé údy Mého těla, neviditelná přízeň pocházející ze zbožných či duchovních činností tvoří Mou mysl a polobozi, kteří plní Mé pokyny v různých oblastech činností, jsou Mým životem a duší.
Ateisté někdy namítají, že v Boha nevěří, protože Ho nevidí. Pro ně Nejvyšší Pán popisuje metodu, jak Ho mohou vidět v Jeho neosobní podobě. Inteligentní osoby vidí Boha v Jeho osobní podobě, která je uvedená v śāstrách, ale pokud někdo dychtí vidět Nejvyšší Osobnost Božství okamžitě, tváří v tvář, může vidět Pána prostřednictvím tohoto popisu, jenž líčí různé vnitřní a vnější části Jeho těla.
Podstupovat tapasyu neboli odmítat hmotné činnosti je prvním principem duchovního života. Dále existují duchovní činnosti, jako je vykonávání védských obětí, studium védského poznání, meditace o Nejvyšší Osobnosti Božství a zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Také je třeba ctít polobohy a chápat jejich postavení, jednání a to, jak v hmotném světě řídí činnosti v různých oblastech. Takto může člověk vidět, jak Bůh existuje a jak je vše dokonale řízeno díky Jeho přítomnosti. Pán říká v Bhagavad-gītě (9.10):
mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ
sūyate sa-carācaram
hetunānena kaunteya
jagad viparivartate
“Tato hmotná příroda jedná pod Mým vedením, ó synu Kuntī, a vydává všechny pohyblivé a nehybné bytosti. Podle jejích zákonů je tento projev znovu a znovu tvořen a ničen.” Pokud někdo není schopen vidět Nejvyššího Pána — přestože je jako Kṛṣṇa přítomný ve Svých různých inkarnacích — může pod vedením pokynů Ved vidět Jeho neosobní rys pozorováním činností hmotné přírody.
Jak uvedli služebníci Yamarāje (Bhāg. 6.1.40), vše, co je vykonáno podle védských pokynů, se nazývá dharma:
veda-praṇihito dharmo
hy adharmas tad-viparyayaḥ
vedo nārāyaṇaḥ sākṣāt
svayambhūr iti śuśruma
“To, co je předepsáno ve Vedách, tvoří dharmu, náboženské zásady, a opak toho je bezbožnost. Vedy jsou přímo Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, a jsou samozrozené. To jsme slyšeli od Yamarāje.”
Śrīla Madhvācārya v této souvislosti poznamenává:
tapo 'bhimānī rudras tu
viṣṇor hṛdayam āśritaḥ
vidyā rūpā tathaivomā
viṣṇos tanum upāśritā
śṛṅgārādy-ākṛti-gataḥ
kriyātmā pāka-śāsanaḥ
aṅgeṣu kratavaḥ sarve
madhya-dehe ca dharma-rāṭ
prāṇo vāyuś citta-gato
brahmādyāḥ sveṣu devatāḥ
Rozliční polobozi jednají pod ochranou Nejvyšší Osobnosti Božství a podle svých různých činností mají různá jména.