SLOKA 42
yan nas tvaṁ karma-sandhānāṁ
sādhūnāṁ gṛhamedhinām
kṛtavān asi durmarṣaṁ
vipriyaṁ tava marṣitam
yat—kterou; naḥ—nám; tvam—ty; karma-sandhānām—kteří striktně následujeme cestu vykonávání plodonosných obřadů podle védských pokynů; sādhūnām—kteří jsme čestní (protože čestným způsobem usilujeme o dosažení vysoké společenské úrovně a tělesného pohodlí); gṛha-medhinām—i když žijeme s manželkou a dětmi; kṛtavān asi—učinil jsi; durmarṣam—nesnesitelné; vipriyam—zlo; tava—tvoje; marṣitam — odpuštěné.
I když žiji v domácnosti s manželkou a dětmi, čestně následuji védské pokyny pro vykonávání plodonosných činností, abych si užíval života bez hříšných reakcí. Konám yajñi všeho druhu, včetně deva-yajñi, ṛṣi-yajñi, pitṛ-yajñi a nṛ-yajñi. Jelikož se tyto yajñi nazývají vratāḥ (sliby), jsem známý jako gṛhavrata. Ty jsi však ve mně vyvolal velkou nelibost, když jsi bez jakéhokoliv důvodu svedl mé syny na cestu odříkání. To lze tolerovat jen jednou.
Prajāpati Dakṣa chtěl dokázat, že byl velice tolerantní, když nic neřekl, přestože Nārada Muni bez jakéhokoliv důvodu přiměl jeho deset tisíc nevinných synů přijmout cestu odříkání. Hospodáři jsou někdy obviňováni, že jsou gṛhamedhī, což je označení pro ty, kdo se spokojí s rodinným životem bez duchovního pokroku. Gṛhasthové jsou však jiní, neboť dychtí po duchovním pokroku, přestože žijí v domácnosti s manželkami a dětmi. Prajāpati Dakṣa chtěl dokázat, že byl k Nāradovi Munimu velkodušný, a zdůrazňoval, že nic nepodnikl, když Nārada svedl jeho starší syny; byl laskavý a tolerantní. Zarmoutilo ho však, když Nārada svedl jeho syny podruhé. Chtěl proto dokázat, že Nārada Muni ve skutečnosti není žádný sādhu, i když se tak obléká, a že on sám je větší sādhu, přestože je hospodář.