SLOKA 38
śrī-bādarāyaṇir uvāca
tebhya evaṁ pratiśrutya
viśvarūpo mahā-tapāḥ
paurahityaṁ vṛtaś cakre
parameṇa samādhinā
śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; tebhyaḥ—jim (polobohům); evam—takto; pratiśrutya—slíbil; viśvarūpaḥ—Viśvarūpa; mahā-tapāḥ—nejvznešenější osobnost; paurahityam—činnosti kněze; vṛtaḥ—v jejich kruhu; cakre—vykonával; parameṇa—nejvyšší; samādhinā—s pozorností.
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, poté, co vznešený Viśvarūpa dal polobohům svůj slib, s velkým nadšením a pozorností vykonával v jejich kruhu nezbytné úkony kněze.
Velmi důležité je slovo samādhinā. Samādhi znamená úplné pohroužení bez jakéhokoliv odchýlení mysli. Viśvarūpa, který byl velice učeným brāhmaṇou, nejenže přijal žádost polobohů, ale ujal se jí se vší vážností a vykonával činnosti kněze s nerozptýlenou myslí. Nepřijal tedy kněžské postavení pro hmotný zisk, ale pro dobro polobohů. Taková je povinnost kněze. Slovo puraḥ znamená “rodina” a hita znamená “prospěch”. Slovo purohita tedy vyjadřuje, že kněz je dobrodincem rodiny. Další význam slova puraḥ je “první”. Prvořadou povinností kněze je dohlédnout na to, aby jeho žáci byli duchovně i hmotně po všech stránkách zaopatření. Potom je spokojený. Kněz by nikdy neměl jevit zájem o vykonávání védských obřadů pro svůj vlastní prospěch.