SLOKA 26-27
yo naḥ sapatnair bhṛśam ardyamānān
devarṣi-tiryaṅ-nṛṣu nitya eva
kṛtāvatāras tanubhiḥ sva-māyayā
kṛtvātmasāt pāti yuge yuge ca
tam eva devaṁ vayam ātma-daivataṁ
paraṁ pradhānaṁ puruṣaṁ viśvam anyam
vrajāma sarve śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
svānāṁ sa no dhāsyati śaṁ mahātmā
yaḥ—ten, kdo; naḥ—nás; sapatnaiḥ—našimi nepřáteli, démony; bhṛśam—téměř vždy; ardyamānān—pronásledované; deva—mezi polobohy; ṛṣi—světci; tiryak—zvířaty; nṛṣu—a lidmi; nityaḥ—vždy; eva—jistě; kṛta-avatāraḥ—objevuje se jako inkarnace; tanubhiḥ—s různými podobami; sva-māyayā—působením Své vnitřní energie; kṛtvā ātmasāt—považující za Jemu velice blízké a drahé; pāti—chrání; yuge yuge—v každém věku; ca—a; tam—Jeho; eva—vskutku; devam—Nejvyššího Pána; vayam—nás všechny; ātma-daivatam—Pán všech živých bytostí; param—transcendentální; pradhānam—původní příčina celkové hmotné energie; puruṣam—nejvyšší poživatel; viśvam—Jehož energie tvoří tento vesmír; anyam—umístěný odděleně; vrajāma—vyhledáváme; sarve — všech; śaraṇam—útočiště; śaraṇyam—vhodný jako útočiště; svānām—Svým oddaným; saḥ—On; naḥ—nám; dhāsyati—dá; śam—štěstí; mahātmā—Nadduše.
Působením Své nepochopitelné vnitřní energie se Nejvyšší Osobnost Božství expanduje do různých transcendentálních těl coby Vāmanadeva, inkarnace síly mezi polobohy; Paraśurāma, inkarnace mezi světci; Nṛsiṁhadeva a Varāha, inkarnace mezi zvířaty, a Matsya a Kūrma, inkarnace mezi vodními živočichy. Přijímá různá transcendentální těla mezi všemi druhy živých bytostí, a mezi lidskými bytostmi se zjevuje především jako Pán Kṛṣṇa a Pán Rāma. Ze Své bezpříčinné milosti chrání polobohy, které neustále sužují démoni. Je nejvyšším uctívaným Božstvem všech živých bytostí a nejvyšší příčinou zastoupenou v podobě mužské a ženské tvůrčí energie. I když se liší od tohoto vesmíru, existuje ve Své vesmírné podobě (virāṭ-rūpě). Nyní, když máme strach, se uchylme k Němu. Jsme si jisti, že Nejvyšší Pán, Nejvyšší Duše, nás ochrání.
Tento verš odhaluje, že Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, je původní příčinou stvoření. Śrīdhara Svāmī ve svém komentáři Bhāvārtha-dīpikā reaguje na myšlenku, že prakṛti a puruṣa jsou příčiny vesmírného projevu. Jak je uvedeno zde: paraṁ pradhānaṁ puruṣaṁ viśvam anyam—“Je nejvyšší příčinou, zastoupenou v podobě mužské a ženské tvůrčí energie. I když se liší od tohoto vesmíru, existuje ve Své vesmírné podobě (virāṭ-rūpě).” Slovo prakṛti, které označuje zdroj tvoření, se vztahuje na hmotnou energii Nejvyššího Pána a slovo puruṣa označuje živé bytosti, které jsou Pánovou vyšší energií. Prakṛti i puruṣa nakonec vstoupí do Nejvyššího Pána, jak uvádí Bhagavad-gītā (prakṛtiṁ yānti māmikām).
I když prakṛti a puruṣa navenek vypadají jako příčiny hmotného projevu, obojí jsou emanace různých energií Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je tedy příčinou prakṛti a puruṣi; je původní příčinou (sarva-kāraṇa-kāraṇam). Nāradīya Purāṇa říká:
avikāro 'pi paramaḥ
prakṛtis tu vikāriṇī
anupraviśya govindaḥ
prakṛtiś cābhidhīyate
Prakṛti i puruṣa jakožto nižší a vyšší energie jsou emanace z Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhagavad-gītā vysvětluje, že Pán vstupuje do prakṛti, a ta potom vytváří různé projevy (gām āviśya). Prakṛti neexistuje nezávisle či mimo dosah Jeho energií. Vāsudeva, Pán Śrī Kṛṣṇa, je původní příčinou všeho. Proto Pán říká v Bhagavad-gītě (10.8):
ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ
“Jsem zdrojem všech duchovních i hmotných světů. Vše pochází ze Mě. Moudří, kteří to dobře vědí, Mi oddaně slouží a uctívají Mě celým svým srdcem.” Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.9.33) Pán také říká: aham evāsam evāgre — “Pouze Já jsem existoval před stvořením.” To potvrzuje Brahmāṇḍa Purāṇa následovně:
smṛtir avyavadhānena
prakṛtitvam iti sthitiḥ
ubhayātmaka-sūtitvād
vāsudevaḥ paraḥ pumān
prakṛtiḥ puruṣaś ceti
śabdair eko 'bhidhīyate
Za účelem stvoření vesmíru jedná Pán nepřímo jako puruṣa a přímo jako prakṛti. Jelikož obě energie emanují z Pána Vāsudeva, všeprostupující Nejvyšší Osobnosti Božství, On Sám je prakṛti i puruṣa. Vāsudeva je tedy příčinou všeho (sarva-kāraṇa-kāraṇam).