SLOKA 34
duravabodha iva tavāyaṁ vihāra-yogo yad aśaraṇo ’śarīra idam anavekṣitāsmat-samavāya ātmanaivāvikriyamāṇena saguṇam aguṇaḥ sṛjasi pāsi harasi.
duravabodhaḥ—obtížné pochopit; iva—vskutku; tava—Tvoje; ayam — toto; vihāra-yogaḥ—působení v zábavách hmotného stvoření, udržování a zničení; yat—co; aśaraṇaḥ—nezávisí na jakékoliv jiné podpoře; aśarīraḥ—bez hmotného těla; idam—toto; anavekṣita—bez čekání na; asmat—nás; samavāyaḥ—spolupráci; ātmanā—Tebou Samotným; eva — vskutku; avikriyamāṇena—beze změny; sa-guṇam—hmotné kvality přírody; aguṇaḥ—ačkoliv transcendentální takovým hmotným kvalitám; sṛjasi—tvoříš; pāsi—udržuješ; harasi—ničíš.
Ó Pane, Ty nepotřebuješ žádnou podporu, a přestože nemáš hmotné tělo, nepotřebuješ naši spolupráci. Jelikož jsi příčinou vesmírného projevu a dodáváš jeho hmotné složky, aniž by ses tím měnil, Ty Sám tvoříš, udržuješ a ničíš tento vesmírný projev. Přestože jsi však zdánlivě zaměstnaný hmotnou činností, jsi transcendentální všem hmotným kvalitám. Tyto Tvé transcendentální činnosti je proto nesmírně obtížné pochopit.
Brahma-saṁhitā (5.37) říká: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, sídlí neustále na Goloce Vṛndāvaně. Rovněž je řečeno: vṛndāvanaṁ parityajya padam ekaṁ na gacchati — Kṛṣṇa nikdy neopustí Vṛndāvan ani na krok. Přestože však Kṛṣṇa setrvává ve Svém sídle zvaném Goloka Vṛndāvana, je zároveň všeprostupující, a tím pádem všudypřítomný. To je pro podmíněnou duši velice těžké pochopit, ale oddaní chápou, jak může být Kṛṣṇa ve Svém sídle a zároveň všude, aniž by podléhal jakékoliv změně. Polobozi jsou považováni za různé údy těla Nejvyššího Pána, přestože Nejvyšší Pán nemá hmotné tělo a nepotřebuje ničí pomoc. Rozpíná se všude (mayā tatam idaṁ sarvaṁ jagad avyakta-mūrtinā), ale není všude přítomný ve Své duchovní podobě. Māyāvādská filozofie říká, že Nejvyšší Pravda nepotřebuje transcendentální podobu, protože je všeprostupující. Māyāvādīni předpokládají, že jelikož je Pánova podoba rozšířena všude, Pán nemá žádnou podobu. To však není pravda. Pán si zachovává Svou transcendentální podobu a zároveň se rozpíná všude, v každém koutě hmotného stvoření.