SLOKA 39
atha ha vāva tava mahimāmṛta-rasa-samudra-vipruṣā sakṛd avalīḍhayā sva-manasi niṣyandamānānavarata-sukhena vismārita-dṛṣṭa-śruta-viṣaya-sukha-leśābhāsāḥ parama-bhāgavatā ekāntino bhagavati sarva-bhūta-priya-suhṛdi sarvātmani nitarāṁ nirantaraṁ nirvṛta-manasaḥ katham u ha vā ete madhumathana punaḥ svārtha-kuśalā hy ātma-priya-suhṛdaḥ sādhavas tvac-caraṇāmbujānusevāṁ visṛjanti na yatra punar ayaṁ saṁsāra-paryāvartaḥ.
atha ha—proto; vāva—vskutku; tava—Tvé; mahima—slávy; amṛta—nektaru; rasa—chutě; samudra—oceánu; vipruṣā—kapkou; sakṛt — jen jednou; avalīḍhayā—ochutnal; sva-manasi—v jeho mysli; niṣyandamāna—tekoucí; anavarata—neustále; sukhena—díky transcendentální blaženosti; vismārita—zapomenuté; dṛṣṭa—z hmotného pohledu; śruta—a zvuku; viṣaya-sukha—hmotného štěstí; leśa-ābhāsāḥ—matný odlesk nepatrné části; parama-bhāgavatāḥ—velcí, vznešení oddaní; ekāntinaḥ—kteří mají víru pouze v Nejvyššího Pána a nic jiného; bhagavati — v Nejvyšší Osobnost Božství; sarva-bhūta—všem živým bytostem; priya — který je nanejvýš drahý; suhṛdi—přítel; sarva-ātmani—Nadduše všech; nitarām—zcela; nirantaram—neustále; nirvṛta—se štěstím; manasaḥ—ti, jejichž mysli; katham—jak; u ha—potom; vā—nebo; ete—tito; madhu-mathana—ó hubiteli démona Madhua; punaḥ—znovu; sva-artha-kuśalāḥ—kteří jsou zkušení co se týče dosažení životního zájmu; hi—vskutku; ātma-priya-suhṛdaḥ—kteří Tě přijali jako Nadduši, nejdražšího milence a přítele; sādhavaḥ—oddaní; tvat-caraṇa-ambuja-anusevām—služby Tvým lotosovým nohám; visṛjanti—mohou se vzdát; na—ne; yatra — kde; punaḥ—znovu; ayam—tento; saṁsāra-paryāvartaḥ—koloběh zrození a smrti v hmotném světě.
Ó hubiteli démona Madhua, proto v mysli těch, kteří byť jen jednou ochutnali pouhou kapku nektaru z oceánu Tvé slávy, proudí neustálá transcendentální blaženost. Takoví vznešení oddaní zapomínají na nepatrný odraz takzvaného hmotného štěstí, vytvořený hmotným zrakem a sluchem. Tito oddaní, oproštění od všech tužeb, jsou skutečnými přáteli všech živých bytostí. Jsou zkušení v dosažení skutečného cíle života, neboť odevzdávají své mysli Tobě a vychutnávají transcendentální blaženost. Ó Pane, Ty jsi duší a drahým přítelem těchto oddaných, kteří se nikdy nemusí vrátit do hmotného světa. Jak by se mohli vzdát oddané službě Tobě?
Zatímco neoddaní kvůli svému mizivému poznání a sklonům ke spekulaci nemohou pochopit skutečnou povahu Pána, oddaný, který jednou ochutnal nektar z Pánových lotosových nohou, může realizovat, jakou transcendentální blaženost skýtá oddaná služba Pánu. Oddaný ví, že slouží-li Pánu, slouží tím každému. Proto jsou oddaní skuteční přátelé všech živých bytostí. Jedině čistý oddaný může kázat slávu Pána ve prospěch všech podmíněných duší.