SLOKA 11
kālaṁ carantaṁ sṛjatīśa āśrayaṁ
pradhāna-pumbhyāṁ nara-deva satya-kṛt
kālam—čas; carantam—pohybující se; sṛjati—tvoří; īśaḥ—Nejvyšší Osobnost Božství; āśrayam—útočiště; pradhāna—pro hmotnou energii; pumbhyām—a živou bytost; nara-deva—ó vládce lidí; satya—pravý; kṛt—stvořitel.
Ó mocný králi! Nejvyšší Pán, vládce hmotné a duchovní energie, který je stvořitelem celého vesmíru, vytváří časový faktor a umožňuje tak hmotné energii a živé bytosti jednat v rámci času. Pán, Osobnost Božství, tedy není času ani hmotné energii nikdy podroben.
Nikdo by si neměl myslet, že Osobnost Božství závisí na času. Pán vytváří situaci, kdy hmotná příroda jedná a podmíněná duše jí podléhá. Jak podmíněná duše, tak hmotná příroda jednají v rámci času, ale Pán akcím a reakcím času podroben není, neboť ho sám stvořil. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura to ještě vyjasňuje, když říká, že stvoření, udržování i zničení podléhají svrchované vůli Pána.
V Bhagavad-gītě (4.7) Pán prohlašuje:
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
“Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek zbožného života a začíná převládat bezbožnost, v té době osobně sestupuji.” Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je vládcem všeho. Z toho plyne, že když se zjevuje, není omezen hmotným časem (janma karma ca me divyam). Slova kālaṁ carantaṁ sṛjatīśa āśrayam vyjadřují, že i když Pán jedná v rámci času, neměli bychom si myslet, že mu podléhá. Ať převládá sattva-guṇa, rajo-guṇa nebo tamo-guṇa, čas je pod kontrolou Pána, neboť On ho vytváří, aby určitým způsobem působil; sám není času podřízen. Stvoření hmotného světa je jednou z Pánových zábav. Vše je plně pod Jeho kontrolou. Jelikož stvoření nastává tehdy, když převládá rajo-guṇa, Pán vytváří nezbytný čas, aby rajo-guṇě poskytl potřebné možnosti. Rovněž vytváří nezbytné doby pro udržování a zničení. Tento verš tedy pevně stanovuje, že Pán není omezen časem.
Brahma-saṁhitā uvádí: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ — Kṛṣṇa je nejvyšší vládce. Sac-cid-ānanda-vigrahaḥ — má duchovní tělo, plné blaženosti. Anādiḥ — ničemu není podřízen. V Bhagavad-gītě (7.7) to potvrzuje sám Pán: mattaḥ parataraṁ nānyat kiñcid asti dhanañjaya — “Ó uchvatiteli bohatství (Arjuno), neexistuje vyšší pravda, než jsem Já.” Nad Kṛṣṇou nemůže být už nic, neboť On je vládcem a stvořitelem všeho.
Māyāvādští filozofové říkají, že tento hmotný svět je mithyā, neskutečný, a proto mu nemusíme věnovat pozornost (brahma satyaṁ jagan mithyā). To však není správné. Zde stojí: satya-kṛt — nic, co stvořil Nejvyšší Pán, satyaṁ param, nemůže být mithyā. Když je příčina stvoření satya, skutečná, jak by mohl být následek této příčiny mithyā? Slovo satya-kṛt má dokázat, že vše, co stvořil Pán, je vždy skutečné. Stvoření může být dočasné, ale není neskutečné.