Systém zvaný varṇāśrama dělí společnost na třídy brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů. Předkládá také soustavu saṁskār. Metoda zvaná garbhādhāna saṁskāra — obřad ke zplození dítěte — je pro vyšší složku obyvatelstva, dviji, povinná. Člověk, který praktikuje tuto metodu, je skutečně dvojzrozený; avšak těm, kdo to nedělají a nedrží se zásad varṇāśrama-dharmy, se říká dvija-bandhuové. Brāhmaṇa musí především uctívat Božstva, učit tomu druhé, studovat a také učit védskou literaturu, přijímat od ostatních milodary a dávat milodary druhým. Těmito šesti předepsanými činnostmi si má opatřovat obživu. Povinností kṣatriyi je chránit občany a vybírat od nich daně; má však zakázáno vybírat daně od brāhmaṇů. Vláda by proto neměla ukládat daně členům hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Kṣatriyové mohou vybírat daně od všech kromě brāhmaṇů. Vaiśyové mají obdělávat půdu, pěstovat obilí a chránit krávy, zatímco śūdrové, kteří nikdy nebudou mít vlastnosti brāhmaṇů, kṣatriyů či vaiśyů, by měli těmto třem vyšším třídám spokojeně sloužit. Brāhmaṇové mají stanoveny ještě další čtyři způsoby zajišťování obživy: śālīna, yāyāvara, śila a uñchana, z nichž je vždy následující lepší než ten předchozí.