SLOKA 30
vṛttiḥ saṅkara-jātīnāṁ
tat-tat-kula-kṛtā bhavet
acaurāṇām apāpānām
antyajāntevasāyinām
vṛttiḥ—předepsané povinnosti; saṅkara-jātīnām—smíšených tříd (jiných než čtyř daných); tat-tat—podle jejich příslušné; kula-kṛtā—rodinné tradice; bhavet—mají být; acaurāṇām—povoláním nikoliv zloději; apāpānām—nikoliv hříšní; antyaja—nižší třídy; antevasāyinām—zvané antevasāyī či caṇḍāla.
Ze smíšených tříd nazývaných saṅkara jsou ti, kteří nekradou, zváni antevasāyī či caṇḍālové a také mají své zvyky, které se dědí.
Čtyři základní společenské třídy — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra — již byly popsány a nyní následuje popis smíšených tříd (antyaja). Ty se dělí na skupiny pratilomaja a anulomaja. Pokud se žena z vyšší třídy vdá za muže z nižší, jejich svazek se nazývá pratilo. Vdá-li se však žena z nižší třídy za muže z třídy vyšší, pak se jejich svazku říká anulo. Lidé patřící k těmto dynastiím mají tradiční zaměstnání holičů, pradláků a tak dále. Ti z antyajů, kteří jsou stále do jisté míry čistí (v tom smyslu, že nekradou a nepropadli jedení masa, pití alkoholu, nedovolenému sexu a hazardování), jsou zváni antevasāyī. Lidem z nižších tříd je dovoleno se ženit a vdávat bez ohledu na původ a rovněž pít víno, neboť tito lidé mezi sebou nepovažují takové jednání za hříšné.