SLOKA 33-34
upyamānaṁ muhuḥ kṣetraṁ
svayaṁ nirvīryatām iyāt
na kalpate punaḥ sūtyai
uptaṁ bījaṁ ca naśyati
evaṁ kāmāśayaṁ cittaṁ
kāmānām atisevayā
virajyeta yathā rājann
agnivat kāma-bindubhiḥ
upyamānam—obdělávané; muhuḥ—znovu a znovu; kṣetram—pole; svayam—samo; nirvīryatām—neúrodnost; iyāt—může nabýt; na kalpate—není vhodné; punaḥ—znovu; sūtyai—pro další sklizně; uptam—zaseté; bījam—semeno; ca—a; naśyati—zajde; evam—tak; kāma-āśayam—plné chtivých tužeb; cittam—srdce; kāmānām—kýžených objektů; ati-sevayā—opakovaným nadměrným požitkem; virajyeta—může se odpoutat; yathā—jako; rājan—ó králi; agni-vat—oheň; kāma-bindubhiḥ—kapičkami přepuštěného másla.
Můj milý králi, je-li pole znovu a znovu obděláváno, klesá jeho výnosnost a semena v něm zasetá zajdou. Tak jako kapky ghí nikdy neuhasí oheň, zatímco záplava ghí ano, nadměrné uspokojování chtivých tužeb tyto touhy zcela potlačí.
Budeme-li neustále kropit oheň kapkami ghí, neuhasí ho to, ale pokud do něj náhle vhodíme hroudu ghí, může ho to zcela udusit. Ti, kdo jsou příliš hříšní a narodili se kvůli tomu v nižších třídách, si mohou užívat hříšných činností v plné míře — to dává naději, že se jim tyto činnosti znechutí, a oni dostanou příležitost k očištění.