SLOKA 8-12

satyam—pravdomluvnost bez překrucování faktů; dayā—soucit se všemi trpícími; tapaḥ—askeze (jako je držení půstu alespoň dva dny v měsíci, na Ekādaśī); śaucam—čistota (pravidelně se koupat alespoň dvakrát denně, ráno a večer, a pamatovat na zpívání svatého jména Boha); titikṣā—snášenlivost (nebýt vyveden z míry změnami ročních období či nevyhovujícími podmínkami); īkṣā—rozlišování mezi dobrým a špatným; śamaḥ—ovládání mysli (nedovolovat jí jednat náladově); damaḥ — ovládání smyslů (nedovolovat jim jednat bez omezení); ahiṁsā—nenásilí (nevystavovat žádnou živou bytost utrpení trojího druhu); brahmacaryam—pohlavní zdrženlivost, zdržet se mrhání semenem (nemít pohlavní styk s žádnou ženou kromě vlastní manželky, a ani s ní v době, kdy je to zakázané, například během menstruace); ca—a; tyāgaḥ—rozdávání alespoň poloviny svého příjmu v podobě milodarů; svādhyāyaḥ—čtení transcendentálních písem, jako je Bhagavad-gītā, Śrīmad-Bhāgavatam, Rāmāyaṇa a Mahābhārata (nebo Bible či Korán, což platí pro osoby nepatřící k védské kultuře); ārjavam—přímost (být prostý neupřímnosti v mysli); santoṣaḥ—spokojenost s tím, co je dostupné bez nadměrného úsilí; samadṛk-sevā—služba světcům, kteří nerozlišují mezi jednotlivými živými bytostmi a vidí všechny jako duše (paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ); grāmya-īhā-uparamaḥ—neúčastnění se takzvaných lidumilných činností; śanaiḥ—postupně; nṛṇām—v lidské společnosti; viparyaya-īhā—zbytečné činnosti; īkṣā—diskutování; maunam—vážnost a mlčení; ātma—vlastního já; vimarśanam—zkoumání (zda jsme tělo nebo duše); anna-ādya-ādeḥ—jídla, pití atd.; saṁvibhāgaḥ—rovnoměrné rozdělování; bhūtebhyaḥ—různým živým bytostem; ca—také; yathā-arhataḥ—jak náleží; teṣu — všechny živé bytosti; ātma-devatā-buddhiḥ—přijímat jako sebe sama nebo jako polobohy; su-tarām—předběžně; nṛṣu—mezi všemi lidskými bytostmi; pāṇḍava—ó Mahārāji Yudhiṣṭhire; śravaṇam—naslouchání; kīrtanam—opěvování; ca—také; asya—Jeho (Pána); smaraṇam—vzpomínání (na Jeho slova a činnosti); mahatām—velkých světců; gateḥ—který je útočištěm; sevā—služba; ijyā—uctívání; avanatiḥ—klanění se; dāsyam — přijímání služby; sakhyam—považování za přítele; ātma-samarpaṇam—odevzdání sebe sama; nṛṇām—všech lidských bytostí; ayam—to; paraḥ—nejvyšší; dharmaḥ—náboženská zásada; sarveṣām—ze všech; samudāhṛtaḥ—plně popsaná; triṁśat-lakṣaṇa-vān—s třiceti rysy; rājan—ó králi; sarva-ātmā—Nejvyšší Pán, Nadduše všech; yena—kterou; tuṣyati—je uspokojen.