SLOKA 13-14
uṣitvaivaṁ gurukule
dvijo ’dhītyāvabudhya ca
trayīṁ sāṅgopaniṣadaṁ
yāvad-arthaṁ yathā-balam
dattvā varam anujñāto
guroḥ kāmaṁ yadīśvaraḥ
gṛhaṁ vanaṁ vā praviśet
pravrajet tatra vā vaset
uṣitvā—zůstávající; evam—takto; guru-kule—v péči duchovního učitele; dvi-jaḥ—dvojzrození (brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové); adhītya — studující védskou literaturu; avabudhya—s náležitým pochopením; ca—a; trayīm—Védy; sa-aṅga—s jejich doplňky; upaniṣadam—a také Upaniṣady; yāvat-artham—jak je jen možné; yathā-balam—nakolik člověku schopnosti dovolí; dattvā—dávající; varam—odměnu; anujñātaḥ — na požádání; guroḥ—duchovního učitele; kāmam—touhy; yadi—jestliže; īśvaraḥ—schopný; gṛham—život hospodáře; vanam—život v ústraní; vā—buď; praviśet—má vstoupit do; pravrajet—nebo opustit; tatra—tam; vā—nebo; vaset—má zůstat.
Dvojzrozený (brāhmaṇa, kṣatriya nebo vaiśya) má žít podle výše uvedených zásad v gurukule, v péči duchovního učitele, a tam podle svých schopností a učenlivosti studovat všechny Védy i s jejich doplňky a Upaniṣadami. Je-li to možné, má po ukončení studia odměnit duchovního učitele tím, oč bude požádán, a poté na jeho pokyn odejít a podle svého přání přijmout některý z dalších āśramů (gṛhastha, vānaprastha či sannyāsa).
Studovat Védy a porozumět jim vyžaduje mimořádnou inteligenci. Ti, kdo patří ke třem vyšším třídám společnosti (brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové) se však musí učit védským písmům podle své schopnosti chápat. Studium védských písem je tedy povinností všech kromě śūdrů a antyajů. Védská literatura poskytuje moudrost, která nás může dovést k poznání Absolutní Pravdy: Brahmanu, Paramātmy a Bhagavāna. Gurukula, očistné vzdělávací zařízení, má sloužit výhradně k osvojení si védského poznání. V současné době je všude velké množství vzdělávacích zařízení určených ke studiu technických oborů, ale toto vzdělání nemá s poznáním Absolutní Pravdy nic společného. Technika náleží śūdrům, zatímco Védy dvijům. Z tohoto důvodu verš uvádí: dvijo 'dhītyāvabudhya ca trayīṁ sāṅgopaniṣadam. V současné době, ve věku Kali, je prakticky každý śūdra; nikdo není dvija. Proto se stav společnosti výrazně zhoršil.
Dále bychom si na tomto verši měli povšimnout toho, že po brahmacārī-āśramu je možné přijmout āśram sannyāsīna, vānaprasthy nebo gṛhasthy. Brahmacārī se nemusí stát gṛhasthou; není to povinné. Konečným cílem je poznat Absolutní Pravdu, a proto není nutné procházet všemi āśramy. Po brahmacārī-āśramu lze přejít přímo do sannyāsa-āśramu. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura přijal sannyās přímo po brahmacārī-āśramu — nepovažoval vstup do gṛhastha-āśramu nebo vānaprastha-āśramu za povinnost.