SLOKA 18
na te śayānasya nirudyamasya
brahman nu hārtho yata eva bhogaḥ
abhogino ’yaṁ tava vipra dehaḥ
pīvā yatas tad vada naḥ kṣamaṁ cet
na—ne; te—tebe; śayānasya—ležícího; nirudyamasya—nečinně; brahman—ó světče; nu—jistě; ha—je zjevné; arthaḥ—peníze; yataḥ—ze kterých; eva—skutečně; bhogaḥ—smyslový požitek; abhoginaḥ—toho, kdo neholduje smyslovému požitku; ayam—toto; tava—tvoje; vipra — ó učený brāhmaṇo; dehaḥ—tělo; pīvā—zavalité; yataḥ—jak je to možné; tat—tuto skutečnost; vada—prosím pověz; naḥ—nám; kṣamam—promiň; cet—jestliže jsem položil nestoudnou otázku.
Ó brāhmaṇo, který v plné míře vlastníš poznání transcendence! Nejsi vázán povinnostmi, a proto ležíš na zemi. Je také zřejmé, že nemáš žádné peníze na smyslový požitek. Jak tedy mohlo tvé tělo tolik ztloustnout? Pokud mou otázku nepovažuješ za nestoudnou, vylož mi prosím, jak k tomu došlo.
Ti, kdo se věnují duchovnímu rozvoji, obvykle jedí jen jednou denně; buď odpoledne, nebo večer. Když někdo jí jednou denně, přirozeně neztloustne. Učený mudrc však byl značně otylý, a Prahlāda Mahārāja byl tedy velmi překvapen. Díky svým zkušenostem v seberealizaci má každý transcendentalista jasnou tvář. A tělo toho, kdo je pokročilý v seberealizaci, je třeba považovat za tělo brāhmaṇy. Jelikož světec s jasnou tváří ležel na zemi, nepracoval a byl velmi otylý, Prahlāda Mahārāja byl v rozpacích a chtěl ho požádat o vysvětlení.