SLOKA 23
tathāpi brūmahe praśnāṁs
tava rājan yathā-śrutam
sambhāṣaṇīyo hi bhavān
ātmanaḥ śuddhim icchatā
tathāpi—přesto; brūmahe—zodpovím; praśnān—všechny otázky; tava—tvoje; rājan—ó králi; yathā-śrutam—jak jsem se naučil nasloucháním autoritám; sambhāṣaṇīyaḥ—hodný oslovení; hi—ovšem; bhavān—ty; ātmanaḥ—vlastního já; śuddhim—očištění; icchatā—tím, kdo touží po.
Můj milý králi, přestože víš vše, položil jsi mi několik otázek. Pokusím se na ně odpovědět podle toho, co jsem se naučil nasloucháním autoritám. Nemohu dále mlčet, neboť osobnost jako ty je přesně tím, ke komu by měl hovořit člověk, který se chce očistit.
Světec nechce hovořit s kýmkoliv, a proto je vážný a mlčí. Obyčejnému člověku obvykle není zapotřebí radit. Je řečeno, že světec nemá kázat tomu, kdo není připravený jeho pokyny přijmout. Někdy ovšem světec ze své velké laskavosti promlouvá i k obyčejným lidem. Prahlāda Mahārāja však nebyl obyčejný člověk, a na jeho otázky proto musí odpovědět i velká, vznešená osobnost. Svatý brāhmaṇa tedy přerušil mlčení a začal odpovídat. Své odpovědi si však nevymyslel. To vyjadřují slova yathā-śrutam, “jak jsem vyslechl od autorit”. V systému zvaném paramparā je zaručeno, že správné otázky se dočkají správných odpovědí. Nikdo by se neměl snažit vytvářet či vymýšlet si vlastní odpovědi. Je třeba se odkazovat na śāstry a odpovídat podle védských závěrů. Slova yathā-śrutam se vztahují na védské poznání. Védy jsou známé pod jménem śruti, jelikož toto poznání přichází od autorit. Výroky Véd se nazývají śruti-pramāṇa. Své výroky bychom měli dokládat citáty ze śruti — Véd či védské literatury. Pak budou správné. V jiném případě budou naše slova jen výplodem mysli.