SLOKA 20-23
ayane viṣuve kuryād
vyatīpāte dina-kṣaye
candrādityoparāge ca
dvādaśyāṁ śravaṇeṣu ca
tṛtīyāyāṁ śukla-pakṣe
navamyām atha kārtike
catasṛṣv apy aṣṭakāsu
hemante śiśire tathā
māghe ca sita-saptamyāṁ
maghā-rākā-samāgame
rākayā cānumatyā ca
māsarkṣāṇi yutāny api
dvādaśyām anurādhā syāc
chravaṇas tisra uttarāḥ
tisṛṣv ekādaśī vāsu
janmarkṣa-śroṇa-yoga-yuk
ayane—v den, kdy Slunce začíná putovat na sever (Makara-saṅkrānti), a v den, kdy Slunce začíná putovat na jih (Karkaṭa-saṅkrānti); viṣuve — v den Meṣa-saṅkrānti a den Tulā-saṅkrānti; kuryāt—je třeba vykonávat; vyatīpāte—v yoze zvané Vyatīpāta; dina-kṣaye—v ten den, kdy se setkávají tři tithi; candra-āditya-uparāge—při zatmění Měsíce nebo Slunce; ca—a také; dvādaśyām śravaṇeṣu—dvanáctého lunárního dne a v nakṣatře zvané Śravaṇa; ca—a; tṛtīyāyām—v den Akṣaya-tṛtīyā; śukla-pakṣe — v jasné polovině měsíce; navamyām—devátého lunárního dne; atha—také; kārtike—v měsíci Kārtiku (říjen-listopad); catasṛṣu—ve čtyři; api—také; aṣṭakāsu—aṣṭaky; hemante—před zimním obdobím; śiśire — v zimním období; tathā—a také; māghe—v měsíci Māgha (leden-únor); ca—a; sita-saptamyām—sedmého lunárního dne jasné poloviny měsíce; maghā-rākā-samāgame—během konjunkce Maghā-nakṣatry a úplňku; rākayā—s úplňkem; ca—a; anumatyā—se dnem, kdy je měsíc téměř v úplňku; ca—a; māsa-ṛkṣāṇi—nakṣatry, od nichž jsou odvozena jména určitých měsíců; yutāni—jsou v časové shodě; api—také; dvādaśyām — dvanáctého lunárního dne; anurādhā—nakṣatra jménem Anurādhā; syāt—může se objevit; śravaṇaḥ—nakṣatra jménem Śravaṇa; tisraḥ—tři (nakṣatry); uttarāḥ—nakṣatry zvané Uttarā (Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā a Uttara-bhādrapadā); tisṛṣu—ve třech; ekādaśī—jedenáctý lunární den; vā—nebo; āsu—v tyto; janma-ṛkṣa—vlastní janma-nakṣatry neboli hvězdy zrození; śroṇa—Śravaṇa-nakṣatry; yoga—časovou shodou; yuk — jež má.
Obřad śrāddha je třeba vykonat na Makara-saṅkrānti (den, kdy Slunce začíná putovat na sever) nebo na Karkaṭa-saṅkrānti (den, kdy Slunce začíná putovat na jih). Rovněž je třeba ho vykonat na Meṣa-saṅkrānti a Tulā-saṅkrānti; během yogy zvané Vyatīpāta; v den, kdy se setkávají tři lunární tithi; během zatmění Měsíce či Slunce; dvanáctý lunární den, ve Śravaṇa-nakṣatře, v den Akṣaya-tṛtīyā; devátého lunárního dne jasné poloviny měsíce Kārtika; ve čtyři aṣṭaky zimního a chladného období; sedmého lunárního dne jasné poloviny měsíce Māgha; během konjunkce Maghā-nakṣatry a úplňku, a ve dnech, kdy je měsíc zcela nebo téměř zcela v úplňku, když jsou tyto dny v konjunkci s nakṣatrami, od nichž jsou odvozena jména určitých měsíců. Dále je třeba vykonat obřad śrāddha dvanáctého lunárního dne, je-li v konjunkci s některou z nakṣater zvaných Anurādhā, Śravaṇa, Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā nebo Uttara-bhādrapadā. Je ho také třeba vykonat, když buď Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā nebo Uttara-bhādrapadā jsou v konjunkci s jedenáctým lunárním dnem a ještě ve dnech, které jsou v konjunkci s hvězdou vlastního zrození (janma-nakṣatra) nebo se Śravaṇa-nakṣatrou.
Slovo ayana znamená “cesta” nebo “putování”. Šest měsíců, kdy Slunce putuje na sever, se nazývá uttarāyaṇa neboli “severní cesta” a šest měsíců, kdy putuje na jih, se nazývá dakṣiṇāyana čili “jižní cesta”. To je uvedeno v Bhagavad-gītě (8.24-25). První den, kdy Slunce začíná putovat na sever a vstupuje do znamení Kozoroha, se nazývá Makara-saṅkrānti a první den, kdy Slunce začíná putovat na jih a vstupuje do znamení Raka, se nazývá Karkaṭa-saṅkrānti. Tyto dva dny v roce je třeba konat obřad śrāddha.
Viṣuva či Viṣuva-saṅkrānti znamená Meṣa-saṅkrānti — den, kdy Slunce vstupuje do znamení Skopce. Tulā-saṅkrānti je den, kdy Slunce vstupuje do znamení Vah. Oba tyto dny přicházejí pouze jednou za rok. Slovo yoga označuje určitý vztah mezi Sluncem a Měsícem, jak se pohybují po obloze. Existuje dvacet sedm různých stupňů yogy, z nichž sedmnáctý se nazývá Vyatīpāta. V den, kdy k němu dojde, má člověk vykonat obřad śrāddha. Tithi neboli lunární den je jedna dvanáctina rozdílu mezi zeměpisnou délkou Slunce a Měsíce. Někdy je tithi kratší než dvacet čtyři hodin. Pokud začne po východu Slunce jednoho dne a skončí před východem Slunce dne následujícího, pak se jak předchozí, tak následující tithi “dotýkají” čtyřiadvacetihodinového dne mezi jednotlivými východy Slunce. To se nazývá tryaha-sparśa, “den, jehož se svou určitou částí dotýkají tři tithi”.
Śrīla Jīva Gosvāmī dokládá citáty z mnoha śāster, že obřad śrāddha, oběť předkům, se nemá vykonávat na Ekādaśī tithi. Spadá-li tithi odpovídající výročí úmrtí na Ekādaśī, obřad śrāddha nemá být uspořádán tento, ale další den, na Dvādaśī. V Brahma-vaivarta Purāṇě je řečeno:
ye kurvanti mahīpāla
śrāddhaṁ caikādaśi-dine
trayas te narakaṁ yānti
dātā bhoktā ca prerakaḥ
Vykonává-li se obřad śrāddha, oběť předkům, na Ekādaśī tithi, pak jeho konatel, předkové, jimž je obřad určený, i purohita, rodinný kněz, který obřad doporučuje, půjdou do pekla.