SLOKA 36
tatra ha preta-bandhūnām
āśrutya paridevitam
āha tān bālako bhūtvā
yamaḥ svayam upāgataḥ
tatra—tam; ha—zajisté; preta-bandhūnām—přátel a příbuzných mrtvého krále; āśrutya—když slyšel; paridevitam—hlasitý nářek (tak hlasitý, že ho bylo slyšet až na Yamarājově planetě); āha—řekl; tān—jim (naříkajícím královnám); bālakaḥ—chlapec; bhūtvā—poté, co se stal; yamaḥ—Yamarāja, vládce smrti; svayam—osobně; upāgataḥ—když přišel.
Když královny naříkaly nad mrtvolou krále, jejich hlasitý pláč bylo slyšet až v sídle Yamarāje. Yamarāja poté přijal tělo chlapce, osobně přišel za příbuznými mrtvého a dal jim následující rady.
Někdy je živá bytost donucena opustit své tělo a podle rozsudku Yamarāje vstoupit do jiného. Pro podmíněnou duši je však těžké vstoupit do dalšího těla, dokud není nynější mrtvé tělo kremací nebo jinými prostředky zničeno. Je ke svému tělu poutána a nechce přejít do jiného, a proto mezitím zůstává duchem. Pokud byla zbožná, Yamarāja jí pomůže tím, že jí poskytne další tělo. Jelikož měla živá bytost v těle krále k tomuto tělu nějaké pouto, vznášela se v jemnohmotném těle a Yamarāja mimořádně přišel za naříkajícími příbuznými, aby je osobně poučil. Přišel za nimi v podobě dítěte, protože dítěti není upřen přístup nikam, dokonce ani do královského paláce. Kromě toho tento chlapec přednášel filozofii. Když filozofii vykládá dítě, mají lidé velký zájem naslouchat.