SLOKA 9-10
sṛṣṭvā carācaram idaṁ
tapo-yoga-samādhinā
adhyāste sarva-dhiṣṇyebhyaḥ
parameṣṭhī nijāsanam
tad ahaṁ vardhamānena
tapo-yoga-samādhinā
kālātmanoś ca nityatvāt
sādhayiṣye tathātmanaḥ
sṛṣṭvā—vytvářející; cara—pohyblivé; acaram—a nehybné; idam—toto; tapaḥ—askeze; yoga—a mystická síla; samādhinā—díky transu; adhyāste—zaujímající; sarva-dhiṣṇyebhyaḥ—než všechny planety, včetně nebeských; parameṣṭhī—Pán Brahmā; nija-āsanam—jeho trůn; tat—proto; aham—já; vardhamānena—zvyšováním; tapaḥ—askeze; yoga—mystických sil; samādhinā—a transu; kāla—času; ātmanoḥ—a duše; ca—a; nityatvāt—z věčnosti; sādhayiṣye—získám; tathā—tolik; ātmanaḥ—pro sebe samotného.
“Pán Brahmā, nejvyšší osobnost v tomto vesmíru, získal své vznešené postavení díky přísné askezi, mystické síle a transu. Tak se po stvoření vesmíru stal polobohem, který je hoden nejvyššího uctívání. Jelikož jsem věčný a čas je také věčný, budu po mnoho životů usilovat o právě takovou askezi, mystickou sílu a trans, a zaujmu tak stejné postavení, jaké má on.”
Hiraṇyakaśipu byl odhodlán zaujmout místo Pána Brahmy, ale to nebylo možné, neboť Brahmā žije velice dlouhou dobu. To dokládá Bhagavad-gītā (8.17): sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmaṇo viduḥ—tisíc yug tvoří jeden Brahmův den. Život Brahmy je nesmírně dlouhý, a bylo tedy nemožné, aby Hiraṇyakaśipu získal jeho postavení. Rozhodl se však, že nebude-li moci zaujmout toto postavení během jednoho života, bude pokračovat v askezi, dokud se mu to nepodaří, život za životem, jelikož vlastní já (ātmā) i čas jsou věčné.