SLOKA 9-12
yatra vidruma-sopānā
mahā-mārakatā bhuvaḥ
yatra sphāṭika-kuḍyāni
vaidūrya-stambha-paṅktayaḥ
yatra citra-vitānāni
padmarāgāsanāni ca
payaḥ-phena-nibhāḥ śayyā
muktādāma-paricchadāḥ
kūjadbhir nūpurair devyaḥ
śabda-yantya itas tataḥ
ratna-sthalīṣu paśyanti
sudatīḥ sundaraṁ mukham
tasmin mahendra-bhavane mahā-balo
mahā-manā nirjita-loka eka-rāṭ
reme ’bhivandyāṅghri-yugaḥ surādibhiḥ
pratāpitair ūrjita-caṇḍa-śāsanaḥ
yatra—kde (v sídle krále Indry); vidruma-sopānāḥ—schodiště z korálu; mahā-mārakatāḥ—smaragdové; bhuvaḥ—podlahy; yatra—kde; sphāṭika—křišťálové; kuḍyāni—stěny; vaidūrya—z kamene vaidūrya; stambha—sloupů; paṅktayaḥ—řady; yatra—kde; citra—úžasné; vitānāni—baldachýny; padmarāga—zdobená rubíny; āsanāni—místa k sezení; ca — také; payaḥ—mléka; phena—pěna; nibhāḥ—stejně jako; śayyāḥ—lůžka; muktādāma—z perel; paricchadāḥ—s okraji; kūjadbhiḥ—s cinkajícími; nūpuraiḥ—zvonky na kotnících; devyaḥ—nebeské ženy; śabda-yantyaḥ — vydávající sladké zvuky; itaḥ tataḥ—sem a tam; ratna-sthalīṣu—na místech posázených drahokamy; paśyanti—vidí; su-datīḥ—s krásnými zuby; sundaram—překrásné; mukham—tváře; tasmin—v tom; mahendra-bhavane—sídle nebeského krále; mahā-balaḥ—nejmocnější; mahā-manāḥ—velmi přemýšlivý; nirjita-lokaḥ—ovládající každého; eka-rāṭ—mocný diktátor; reme—užíval si; abhivandya—uctívané; aṅghri-yugaḥ—jehož dvě nohy; sura-ādibhiḥ—polobohy; pratāpitaiḥ—souženými; ūrjita—nad očekávání; caṇḍa—krutá; śāsanaḥ—jehož vláda.
Schody v Indrově sídle byly z korálu, podlaha se skvěla smaragdy nesmírné ceny, stěny byly z křišťálu a sloupy z kamene jménem vaidūrya. Úžasné baldachýny byly nádherně zdobené, místa k sezení byla posázená rubíny a hedvábné ložní prádlo, bílé jako pěna, zdobily perly. Tamní ženy, jež měly nádherné zuby a překrásné tváře, chodily po paláci s libozvučně cinkajícími zvonky na kotnících a viděly, jak se jejich krása zrcadlí v drahokamech. Polobozi však byli nesmírně sužováni a museli skládat poklony u nohou Hiraṇyakaśipua, který je bez jediného důvodu přísně trestal. Tak žil Hiraṇyakaśipu v paláci a krutě vládl všem.
Hiraṇyakaśipu měl na nebeských planetách takovou moc, že mu všichni polobozi s výjimkou Pána Brahmy, Pána Śivy a Pána Viṣṇua byli nuceni sloužit. Báli se jeho přísného trestu, kdyby ho neuposlechli. Śrīla Viśvanātha Cakravartī srovnává Hiraṇyakaśipua s Mahārājem Venou, který byl také ateistou a také pohrdal obřady uvedenými ve Vedách; Mahārāja Vena se však bál některých velkých mudrců, jako je Bhṛgu, zatímco Hiraṇyakaśipu vládl tak, že kromě Pána Viṣṇua, Pána Brahmy a Pána Śivy se každý bál jeho. Hiraṇyakaśipu se měl natolik na pozoru před tím, aby ho velcí mudrci jako Bhṛgu nespálili svým hněvem na popel, že askezí překonal jejich moc a dokonce i z nich učinil své podřízené. Je vidět, že i na vyšších planetárních soustavách, kam se lidé dostávají díky zbožným činnostem, působí asurové, jako byl Hiraṇyakaśipu, nepokoje. Nikdo ve třech světech nemůže žít v ničím nerušeném klidu a blahobytu.