SLOKA 53
yathā tri-vargaṁ gurubhir
ātmane upaśikṣitam
na sādhu mene tac-chikṣāṁ
dvandvārāmopavarṇitām
yathā—jako; tri-vargam—tři procesy (náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek); gurubhiḥ—učiteli; ātmane—jemu samotnému (Prahlādovi Mahārājovi); upaśikṣitam—vykládané; na—ne; sādhu—skutečně dobré; mene—považoval; tat-śikṣām—vzdělání v tomto oboru; dvandva-ārāma—těmi, kdo nacházejí potěšení v protikladech (v hmotném nepřátelství a přátelství); upavarṇitām—co je stanoveno.
Učitelé Ṣaṇḍa a Amarka vyučovali Prahlāda Mahārāje třem druhům hmotného pokroku, zvaným náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek. Prahlāda však byl povznesený nad takové pokyny. Nelíbily se mu, neboť se zakládají na protikladech světského jednání, pod jejichž vlivem se člověk zaplétá do materialistického způsobu života, který se vyznačuje zrozením, smrtí, stářím a nemocí.
Celý svět má zájem o materialistický způsob života; 99,9 % osob ve všech třech světech se nezajímá o osvobození či duchovní vzdělání. Jedině oddaní Pána, v čele s tak význačnými osobnostmi, jako je Prahlāda Mahārāja a Nārada Muni, mají zájem o skutečné vzdělání týkající se duchovního života. Zásady náboženství není možné pochopit na hmotné úrovni, a proto je nutné následovat tyto velké osobnosti. Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.20) uvádí:
svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam
Je nutné kráčet ve stopách osobností, jako je Pán Brahmā, Nārada, Pán Śiva, Kapila, Manu, Kumārové, Prahlāda Mahārāja, Bhīṣma, Janaka, Bali Mahārāja, Śukadeva Gosvāmī a Yamarāja. Ti, kdo mají zájem o duchovní život, by měli následovat Prahlādův příklad a stejně jako on odmítat vzdělání týkající se takzvaného náboženství, hospodářského rozvoje a smyslového požitku. Člověk má mít zájem o duchovní vzdělání. Proto se po celém světě šíří hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, následující vzor Prahlāda Mahārāje, jemuž se nelíbilo nic z materialistického vzdělání, které mu vštěpovali jeho učitelé.