SLOKA 17
yasmāt priyāpriya-viyoga-saṁyoga-janma-
śokāgninā sakala-yoniṣu dahyamānaḥ
duḥkhauṣadhaṁ tad api duḥkham atad-dhiyāhaṁ
bhūman bhramāmi vada me tava dāsya-yogam
yasmāt—kvůli čemuž (kvůli existenci v hmotném světě); priya—příjemné; apriya—nepříjemné; viyoga—odloučením; saṁyoga—a spojením; janma—jehož zrození; śoka-agninā—ohněm nářku; sakala-yoniṣu—v jakémkoliv druhu těla; dahyamānaḥ—spalovaný; duḥkha-auṣadham—léky proti utrpení; tat—to; api—také; duḥkham—utrpení; a-tat-dhiyā—pokládáním těla za vlastní já; aham—já; bhūman—ó veliký; bhramāmi — putuji (v koloběhu zrození a smrti); vada—laskavě pouč; me—mě; tava—Tvé; dāsya-yogam—činnosti služby.
Ó veliký, Svrchovaný Pane, kvůli styku s příjemnými a nepříjemnými okolnostmi a odloučení od nich je živá bytost postavena do velice žalostné situace na nebeských či pekelných planetách — jako kdyby planula v ohni nářku. I když existuje mnoho léků, s jejichž pomocí se lze zbavit strastí, všechny tyto prostředky jsou ještě nepříjemnější než samotné utrpení. Proto myslím, že jediným lékem je zaměstnat se službou Tobě. Prosím, pouč mě o této službě.
Prahlāda Mahārāja se ucházel o službu lotosovým nohám Pána. Po smrti otce, jenž byl po hmotné stránce velice bohatý, měl zdědit jeho majetek, který zahrnoval celý svět. On však neměl o toto hmotné bohatství zájem, neboť hmotné podmínky panují všude — ať je člověk na nebeských či na pekelných planetách, ať je synem boháče nebo chudáka. Žádná životní situace tedy není ani zdaleka příjemná. Ten, kdo se uchází o neznečištěnou radost blaženého života, se musí zaměstnat transcendentální láskyplnou službou Pánu. Hmotné bohatství může skýtat nějaký čas radost, ale aby člověk dosáhl tohoto dočasně příjemného stavu, musí nesmírně těžce pracovat. Když se chudák stane boháčem, má možná lepší postavení, ale musel kvůli tomu podstoupit mnoho utrpení. Skutečnost je taková, že ať je živá bytost v hmotném světě nešťastná nebo šťastná, v obou případech strádá. Ten, komu jde o skutečně šťastný, blažený život, si musí být vědom Kṛṣṇy a neustále se věnovat transcendentální láskyplné službě Pánu. To je skutečný lék. Celý svět si pod vlivem iluze myslí, že lidé budou šťastní, když budou zlepšovat hmotné prostředky, jež pomohou odstranit utrpení podmíněného života, ale tento pokus nebude nikdy úspěšný. Lidstvo se musí naučit být zapojeno v transcendentální láskyplné službě Pánu. To je záměrem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Nikomu nepomůže, když změní své hmotné podmínky, neboť těžkosti a utrpení panují všude.