SLOKA 37
tasmai bhavān haya-śiras tanuvaṁ hi bibhrad
veda-druhāv atibalau madhu-kaiṭabhākhyau
hatvānayac chruti-gaṇāṁś ca rajas tamaś ca
sattvaṁ tava priyatamāṁ tanum āmananti
tasmai—Pánu Brahmovi; bhavān—Ty; haya-śiraḥ—s hlavou a krkem koně; tanuvam—inkarnaci; hi—zajisté; bibhrat—přijímající; veda-druhau—dva démony, kteří byli proti védským zásadám; ati-balau—nesmírně mocné; madhu-kaiṭabha-ākhyau—známé jako Madhu a Kaiṭabha; hatvā—zabíjející; anayat—odevzdal; śruti-gaṇān—všechny Védy (Sāma, Yajur, Ṛg a Atharva); ca—a; rajaḥ tamaḥ ca—zastoupením kvalit vášně a nevědomosti; sattvam—čisté, transcendentální dobro; tava—Tvoji; priya-tamām—nejdražší; tanum—podobu (Hayagrīvy); āmananti—ctí.
Můj milý Pane, když ses zjevil v podobě Hayagrīvy s hlavou koně, zabil jsi dva démony, Madhua a Kaiṭabhu, kteří byli prostoupeni kvalitami vášně a nevědomosti. Poté jsi odevzdal védské poznání Pánu Brahmovi. Z tohoto důvodu všichni velcí světci uznávají Tvé podoby za transcendentální, nedotčené hmotnými kvalitami.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, ve své transcendentální podobě je neustále připraven chránit své oddané. Jak je uvedeno zde, Pán v podobě Hayagrīvy zabil dva démony, Madhua a Kaiṭabhu, kteří napadli Pána Brahmu. Moderní démoni si myslí, že na počátku stvoření neexistoval žádný život, ale ze Śrīmad-Bhāgavatamu se dozvídáme, že první živou bytostí stvořenou Nejvyšší Osobností Božství byl Pán Brahmā, jenž dokonale rozumí Védám. Ti, kdo jsou pověřeni předáváním védského poznání—jako například oddaní, kteří šíří vědomí Kṛṣṇy — mohou být někdy bohužel napadáni démony, ale musí být přesvědčeni o tom, že démonské útoky jim nebudou moci ublížit, neboť Pán je neustále připravený je chránit. Védy poskytují poznání, pomocí kterého můžeme poznat Nejvyšší Osobnost Božství (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Oddaní Pána chtějí neustále šířit poznání, jehož pomocí lze poznat Pána prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy, zatímco démoni, kteří to nedokáží, jsou prostoupeni nevědomostí a vášní. Pán, jehož podoba je transcendentální, je proto stále připravený démony zabíjet. Rozvíjením kvality dobra může člověk porozumět postavení transcendentálního Pána a Jeho ochotě odstraňovat všechny překážky na cestě k Jeho poznání.
Souhrnně řečeno, kdykoliv Pán sestupuje, zjevuje se ve své původní, transcendentální podobě. V Bhagavad-gītě (4.7) o tom říká:
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
“Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, v té době osobně sestupuji.” Jen hlupák si může myslet, že Pán je původně neosobní a jen když se zjevuje jako osobní inkarnace, přijímá hmotné tělo. Kdykoliv se Pán zjevuje, činí tak ve své původní, transcendentální duchovní podobě plné blaženosti. Neinteligentní lidé, jako například māyāvādīni, však nedokáží tuto transcendentální podobu pochopit, a proto je Pán kárá slovy: avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam — “Hlupáci se Mi vysmívají, když sestupuji v lidské podobě.” Měli bychom vědět, že kdykoliv se Pán zjevuje, ať už jako ryba, želva, kanec nebo v jakékoliv jiné podobě, udržuje si své transcendentální postavení a Jeho jedinou starostí je, jak uvádí tento verš: hatvā — zabíjet démony. Zjevuje se, aby chránil oddané a zabíjel démony (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Jelikož démoni se při každé příležitosti staví proti védské civilizaci, je jisté, že budou transcendentální podobou Pána zabiti.