SLOKA 42
ko nv atra te ’khila-guro bhagavan prayāsa
uttāraṇe ’sya bhava-sambhava-lopa-hetoḥ
mūḍheṣu vai mahad-anugraha ārta-bandho
kiṁ tena te priya-janān anusevatāṁ naḥ
kaḥ—co je to; nu—ovšem; atra—v této záležitosti; te—Tebe; akhila-guro—ó nejvyšší duchovní mistře celého stvoření; bhagavan—ó Nejvyšší Pane, ó Osobnosti Božství; prayāsaḥ—úsilí; uttāraṇe—o vysvobození těchto pokleslých duší; asya—této; bhava-sambhava—stvoření a udržování; lopa—a zničení; hetoḥ—příčiny; mūḍheṣu—k hlupákům hnijícím v tomto hmotném světě; vai—skutečně; mahat-anugrahaḥ—soucit Nejvyššího; ārta-bandho—ó příteli trpících živých bytostí; kim—co je těžkého; tena—na tom; te—Tvé; priya-janān—drahé osoby (oddaní); anusevatām—těch, kdo neustále slouží; naḥ—jako my (kteří tak jednáme).
Ó můj Pane, Nejvyšší Osobnosti Božství, původní duchovní mistře celého světa! Jak by pro Tebe, který řídíš dění ve vesmíru, mohlo být těžké vysvobodit pokleslé duše, jež se Ti snaží oddaně sloužit? Jsi přítelem celého trpícího lidstva, a vznešené osobnosti musí projevovat milost hlupákům. Proto předpokládám, že jistě projevíš svou bezpříčinnou milost lidem, jako jsme my, kteří Ti slouží.
Slova priya-janān anusevatāṁ naḥ zde vyjadřují, že Svrchovaný Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je velmi příznivě nakloněn oddaným, kteří jednají podle pokynů Jeho čistého oddaného. Jinými slovy, je třeba se stát služebníkem služebníka Pánova služebníka. Stát se služebníkem Pána přímo není tak účinné jako sloužit Pánovu služebníku. To je pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který nám ukazuje, jak být gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ. Nikdo by neměl být pyšný na to, že se stal přímým služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství. Měli bychom raději vyhledat čistého oddaného, služebníka Pána, a sloužit jemu. Čím více se člověk stává služebníkem služebníka, tím je v oddané službě dokonalejší. To je také pokyn Bhagavad-gīty: evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājarṣayo viduḥ. Porozumět vědě o Nejvyšší Osobnosti Božství lze pouze prostřednictvím systému paramparā. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura v této souvislosti říká: tāṅdera caraṇa sevi bhakta-sane vāsa — “Chci sloužit lotosovým nohám oddaných Pána a žít s oddanými.” Janame janame haya, ei abhilāṣa; po vzoru Narottama dāse Ṭhākura bychom měli usilovat o to, abychom život za životem byli služebníky Pánových služebníků. A Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura zpívá: tumi ta' ṭhākura, tomāra kukura, baliyā jānaha more — “Ó můj pane, ó vaiṣṇavo, prosím, považuj mě za svého psa.” Je třeba se stát psem vaiṣṇavy, čistého oddaného, neboť čistý oddaný nám bez potíží dokáže předat Kṛṣṇu. Kṛṣṇa se tomāra, kṛṣṇa dite pāra; Kṛṣṇa je majetkem svého čistého oddaného, a pokud se k čistému oddanému uchýlíme, může nám Kṛṣṇu velice snadno dát. Prahlāda chce sloužit oddanému, a proto se modlí ke Kṛṣṇovi: “Můj milý Pane, prosím, poskytni mi útočiště u svého drahého oddaného, abych mu mohl sloužit a tak Tě potěšit.” Mad-bhakta-pūjābhyadhikā (Bhāg. 11.19.21) — Pán říká: “Sloužit Mému oddanému je lepší než se snažit o oddanou službu Mně.”
Dalším významným sdělením tohoto verše je to, že Prahlāda Mahārāja nechce mít z oddané služby prospěch sám, ale modlí se, abychom my všichni, pokleslé duše v tomto hmotném světě, mohli milostí Pána sloužit Jeho služebníkovi a tak být vysvobozeni. Pro Pána není nic těžkého udělit svou milost, a Prahlāda Mahārāja tedy chce zachránit celý svět šířením vědomí Kṛṣṇy.