SLOKA 54
prīṇanti hy atha māṁ dhīrāḥ
sarva-bhāvena sādhavaḥ
śreyas-kāmā mahā-bhāga
sarvāsām āśiṣāṁ patim
prīṇanti—snaží se potěšit; hi—zajisté; atha—proto; mām—Mě; dhīrāḥ—ti, kdo jsou rozvážní a inteligentní; sarva-bhāvena—v každém ohledu, s různými náladami oddané služby; sādhavaḥ—ti, kdo se vždy pěkně chovají (po všech stránkách dokonalí); śreyas-kāmāḥ—toužící po nejvyšším prospěchu v životě; mahā-bhāga—ó požehnaný; sarvāsām—všech; āśiṣām—druhů požehnání; patim—vládce (Já).
Můj milý Prahlāde, dostalo se ti velkého štěstí! Prosím věz, že ti, kdo jsou velmi moudří a vznešení, se Mě snaží potěšit ve všech náladách, neboť Já jsem jediný, kdo dokáže každému splnit všechny touhy.
Slova dhīrāḥ sarva-bhāvena neznamenají “jakkoliv se ti líbí”. Bhāva je stav, který předchází lásce k Bohu.
athāsaktis tato bhāvas
tataḥ premābhyudañcati
sādhakānām ayaṁ premṇaḥ
prādurbhāve bhavet kramaḥ
(Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.4.16)
Posledním stupněm před dosažením lásky k Bohu je bhāva. Výraz sarva-bhāva znamená, že Nejvyšší Osobnost Božství je možné milovat v různých transcendentálních náladách: dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya. Ve stavu śānta je živá bytost na pokraji láskyplné služby Pánu. Čistá láska k Bohu začíná vztahem dāsya a vyvíjí se v úrovně sakhya, vātsalya a potom mādhurya. Láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu lze přesto prokazovat ve kterékoliv z těchto pěti nálad. Jelikož naším hlavním posláním je milovat Nejvyšší Osobnost Božství, můžeme sloužit na kterékoliv z výše uvedených úrovní lásky.