SLOKA 16
tat te ’haṁ darśayiṣyāmi
didṛkṣoḥ sura-sattama
kāmināṁ bahu mantavyaṁ
saṅkalpa-prabhavodayam
tat—tu; te—tobě; aham—Já; darśayiṣyāmi—ukážu; didṛkṣoḥ—jelikož ji chceš vidět; sura-sattama—ó nejlepší z polobohů; kāminām—těch, kdo jsou plní chtíče; bahu—velice; mantavyam—předmět zbožňování; saṅkalpa—chtivé touhy; prabhava-udayam—mocně vzrušující.
Ó nejlepší z polobohů, nyní ti ukážu svoji podobu, které si velmi cení ti, kdo jsou ovlivněni chtíčem. Jelikož si ji přeješ spatřit, zjevím ji před tvýma očima.
To, že Pán Śiva chtěl vidět, jak Pán Viṣṇu zjeví podobu nejpřitažlivější a nejkrásnější ženy, byl zajisté žert. Pán Śiva věděl, že ho žádná takzvaně krásná žena nevzruší. “Daityové možná byli ohromeni,” myslel si, “ale když ani polobozi nebyli rozrušeni, co potom teprve já, nejlepší ze všech polobohů?” Jelikož však Pán Śiva chtěl vidět Pána Viṣṇua v ženské podobě, Pán Viṣṇu se rozhodl, že ztělesní ženu, která ho ihned uvrhne do oceánu chtíče. Řekl tedy Pánu Śivovi v podstatě toto: “Ukážu ti svou podobu ženy, ale pokud tě vzruší chtivé touhy, neobviňuj Mě.” Ti, jež ovládá chtíč, oceňují přitažlivé ženské rysy, ale ty, kdo tyto touhy překonávají a jsou na úrovni vědomí Kṛṣṇy, je velmi těžké vyvést z míry. Svrchovanou touhou Nejvyšší Osobnosti Božství se však může stát cokoliv. Měla to být zkouška, zda Pán Śiva dokáže odolat vzrušení.