Jelikož polobohy nebylo v nebeském království vidět, jejich matka Aditi byla z odloučení od nich velice smutná. Jednoho dne velký mudrc Kaśyapa po mnoha a mnoha letech procitl z meditačního transu a vrátil se do svého āśramu. Viděl, že āśram pozbyl na kráse a jeho žena je velmi nešťastná. Z celého āśramu čišel smutek. Mudrc se proto své ženy zeptal na situaci v āśramu a důvod, proč je tak smutná. Poté, co Aditi Kaśyapovi Munimu sdělila, v jakém je āśram stavu, řekla mu, že naříká kvůli svým nepřítomným synům. Poté ho požádala, aby jí vysvětlil, jak by se mohli opět vrátit a zaujmout své postavení. Přála jim jenom to nejlepší a Kaśyapa Muni byl její žádostí pohnutý. Objasnil jí filozofii seberealizace, rozdíl mezi hmotou a duší a jak nebýt ovlivněn hmotnou ztrátou. Když však viděl, že ani po vyslechnutí těchto pokynů není Aditi spokojená, poradil jí, aby uctívala Vāsudeva, Janārdanu. Ujistil ji, že jedině Pán Vāsudeva ji může uspokojit a splnit všechna její přání. Když pak Aditi vyjádřila touhu uctívat Pána Vāsudeva, Prajāpati Kaśyapa jí řekl o metodě zvané payo- vrata, která se provádí po dvanáct dní. Jak touto metodou uspokojit Pána Kṛṣṇu, mu dříve vysvětlil Pán Brahmā, a proto nyní poradil své ženě, aby dodržovala tento slib a usměrňující zásady, které se s ním pojí.