SLOKA 10
evaṁ sa niścitya ripoḥ śarīram
ādhāvato nirviviśe ’surendra
śvāsānilāntarhita-sūkṣma-dehas
tat-prāṇa-randhreṇa vivigna-cetāḥ
evam—takto; saḥ—On (Pán Viṣṇu); niścitya—když se rozhodl; ripoḥ—nepřítele; śarīram—do těla; ādhāvataḥ—který se k němu nezadržitelně hnal; nirviviśe—vstoupil; asura-indra—ó králi démonů (Mahārāji Bali); śvāsa-anila—skrze dech; antarhita—neviditelný; sūkṣma-dehaḥ — ve svém subtilnějším těle; tat-prāṇa-randhreṇa—nosní dírkou; vivigna- cetāḥ—plný úzkosti.
Pán Vāmanadeva pokračoval: Ó králi démonů, poté, co se Pán Viṣṇu takto rozhodl, vstoupil do těla svého nepřítele Hiraṇyakaśipua, který se k Němu nezadržitelně hnal. V subtilním těle, o jakém Hiraṇyakaśipu neměl ani ponětí, vnikl Pán Viṣṇu, plný úzkosti, společně s dechem do jeho nosní dírky.
Nejvyšší Osobnost Božství již sídlí v srdci každého. Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati (Bg. 18.61). Pro Pána Viṣṇua tedy logicky nebylo nic těžkého vstoupit do Hiraṇyakaśipuova těla. Slovo vivigna- cetāḥ, “plný úzkosti,” je důležité. Není to však tak, že by se Pán Viṣṇu Hiraṇyakaśipua bál — Pánova úzkost byla soucitnou starostí, jak jednat pro jeho blaho.