SLOKA 33

Inteligentní člověk chápe, že nad vším je svrchovaná autorita. Tato autorita se zjevuje v různých inkarnacích, aby zachraňovala nevinné před pohromami. To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.8): paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — Pán přichází ve svých rozmanitých inkarnacích se dvěma záměry: ničit hříšné (duṣkṛtī) a chránit své oddané. Král slonů se Mu rozhodl odevzdat. To je projev inteligence. Musíme znát tohoto velkého Svrchovaného Pána a odevzdat se Mu. Pán přichází osobně, aby nás učil být šťastnými, a pouze hlupáci a darebáci nejsou schopni pomocí inteligence vidět tuto svrchovanou autoritu, Nejvyšší Osobu. Ve śruti-mantře je řečeno:

Ze strachu z Nejvyšší Osobnosti Božství vane vítr, slunce šíří teplo a světlo a smrt pronásleduje každého. To znamená, že je zde svrchovaný vládce, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. Jeho vůlí tento hmotný projev pracuje. Inteligentní člověk proto chápe, že Jeho existence je nezbytná. Svrchovaný vládce se navíc sám zjevuje jako Pán Kṛṣṇa, Pán Caitanya Mahāprabhu a Pán Rāmacandra, aby nás poučil a na vlastním příkladu ukázal, jak se Mu odevzdat. Nejnižší z lidí, duṣkṛtī, se však přesto neodevzdávají (na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ).

V Bhagavad-gītě Pán jasně říká: mṛtyuḥ sarva-haraś cāham — “Jsem všepohlcující smrt.” Tato smrt (mṛtyu) je zástupcem, který živé bytosti, jež přijala hmotné tělo, bere vše. Nikdo nemůže říci: “Já se smrti nebojím.” To by byla lež. Ze smrti má každý strach. Ale ten, kdo vyhledá ochranu u Nejvyšší Osobnosti Božství, může být před smrtí zachráněn. Někdo může namítnout: “Což oddaný neumírá?” Odpovědí je, že oddaný samozřejmě musí opustit své tělo, neboť je hmotné. Ale pro toho, kdo se Kṛṣṇovi plně odevzdal a je pod Jeho ochranou, je současné tělo jeho posledním—již znovu nepřijme hmotné tělo, ve kterém by podléhal smrti. O tom nás ujišťuje Bhagavad-gītā (4.9). Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna — oddaný po opuštění svého těla nepřijme další hmotné tělo, ale vrátí se domů, zpátky k Bohu. Nacházíme se neustále v nebezpečí, protože smrt může nastat každým okamžikem. Smrti se nebál jen Gajendra, král slonů. Každý by se měl bát smrti, protože každý je chycen ve spárech krokodýla věčného času a může kdykoliv zemřít. Nejlepším postupem je tedy přijmout útočiště u Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, a být vysvobozen ze zápasu o přežití v tomto hmotném světě, kde se každý znovu a znovu rodí a umírá. Dospět k tomuto pochopení je konečným cílem života.