SLOKA 2
śrī-balir uvāca
satyaṁ bhagavatā proktaṁ
dharmo ’yaṁ gṛhamedhinām
arthaṁ kāmaṁ yaśo vṛttiṁ
yo na bādheta karhicit
śrī-baliḥ uvāca—Bali Mahārāja řekl; satyam—to je pravda; bhagavatā—tebou, vznešený; proktam—co již bylo řečeno; dharmaḥ—náboženská zásada; ayam—to je; gṛhamedhinām—zvláště pro hospodáře; artham—hospodářský rozvoj; kāmam—smyslový požitek; yaśaḥ vṛttim — dobrá pověst a prostředky pro získávání živobytí; yaḥ—která náboženská zásada; na—ne; bādheta—překáží; karhicit—kdykoliv.
Bali Mahārāja řekl: Prohlásil jsi, že náboženská zásada, která nenarušuje hospodářský rozvoj, smyslový požitek, slávu a způsob získávání živobytí, je pravou povinností hospodáře. Také si myslím, že tato náboženská zásada je správná.
Závažná odpověď, kterou Bali Mahārāja Śukrācāryovi dal, má hluboký význam. Śukrācārya zdůrazňoval, že nesmí být ohroženy hmotné prostředky pro získávání živobytí ani hmotná sláva, smyslový požitek a hospodářský rozvoj. Tato starost je prvořadou povinností muže ve stavu hospodáře; zvláště toho, který klade důraz na hmotný život. V současném věku Kali je tato myšlenka velmi rozšířená. Nikdo není připravený přijmout jakékoliv náboženské zásady, které by narušily jeho hmotné pohodlí. Śukrācārya jakožto obyvatel tohoto hmotného světa neznal zásady oddaného. Oddaný je odhodlaný sloužit Nejvyššímu Pánu k Jeho naprosté spokojenosti. Vše, co toto odhodlání narušuje, je třeba důsledně odmítnout. To je zásada bhakti. Ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam (Hari-bhakti-vilāsa 11.417). Pro vykonávání oddané služby je třeba přijmout jen to, co je příznivé, a odmítnout vše nepříznivé. Bali Mahārāja měl příležitost odevzdat veškeré vlastnictví lotosovým nohám Pána Vāmanadeva, ale Śukrācārya vznesl hmotnou námitku, kterou chtěl jeho oddanou službu překazit. Za daných okolností se Bali Mahārāja rozhodl, že podobným překážkám je třeba se rozhodně vyhnout. Jinými slovy — okamžitě se rozhodl odmítnout Śukrācāryovu radu a plnit svou povinnost. Dal tedy všechno své vlastnictví Pánu Vāmanadevovi.