SLOKA 16
śrī-prahrāda uvāca
tvayaiva dattaṁ padam aindram ūrjitaṁ
hṛtaṁ tad evādya tathaiva śobhanam
manye mahān asya kṛto hy anugraho
vibhraṁśito yac chriya ātma-mohanāt
śrī-prahrādaḥ uvāca—Prahlāda Mahārāja řekl; tvayā—Tebou; eva — vskutku; dattam—jež bylo dáno; padam—toto postavení; aindram — krále nebes; ūrjitam—mocné a vznešené; hṛtam—bylo odebráno; tat—to; eva—vskutku; adya—dnes; tathā—jako; eva—jistě; śobhanam—krásné; manye—myslím; mahān—velká; asya—jeho (Baliho Mahārāje); kṛtaḥ — byla Tebou učiněna; hi—jistě; anugrahaḥ—milost; vibhraṁśitaḥ—když je zbaven; yat—protože; śriyaḥ—bohatství; ātma-mohanāt—které bránilo v seberealizaci.
Prahlāda Mahārāja řekl: Můj Pane, jsi to Ty, kdo dal tomuto Balimu nesmírné bohatství nebeského krále, a dnes jsi to Ty, kdo mu všechno vzal. Myslím, že jsi v obou případech jednal stejně znamenitě. Kvůli vznešenému postavení krále nebeských planet se ocitl v temnotě nevědomosti, a proto jsi mu projevil velkou milost, když jsi ho všeho bohatství zbavil.
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.88.8) je uvedeno: yasyāham anugṛhṇāmi hariṣye tad-dhanaṁ śanaiḥ. Všeho hmotného bohatství se člověku dostává milostí Pána, ale pokud začne být namyšlený a zapomene na seberealizaci, Pán mu vše vezme. Pán dává svému oddanému milost tím, že mu pomáhá najít jeho věčné přirozené postavení. V tomto ohledu je neustále připravený oddanému pomáhat všemi možnými způsoby. Hmotné bohatství je však někdy nebezpečné, protože obrací naši pozornost k falešné slávě — budí v nás dojem, že jsme vlastníky a pány všeho, i když tomu tak není. Aby Pán oddaného ochránil před tímto omylem, někdy mu na projev zvláštní milosti všechno hmotné vlastnictví vezme. Yasyāham anugṛhṇāmi hariṣye tad-dhanaṁ śanaiḥ.