SLOKA 4
puṁsāṁ ślāghyatamaṁ manye
daṇḍam arhattamārpitam
yaṁ na mātā pitā bhrātā
suhṛdaś cādiśanti hi
puṁsām—lidí; ślāghya-tamam—nejvznešenější; manye—považuji; daṇḍam—trest; arhattama-arpitam—vyměřený Tebou, Nejvyšším Pánem hodným uctívání; yam—co; na—ani; mātā—matka; pitā—otec; bhrātā — bratr; suhṛdaḥ—přátelé; ca—také; ādiśanti—dávají; hi—vskutku.
Otec, matka, bratr či přítel sice někdy člověka trestají pro jeho dobro, ale nikdy by ho netrestali tímto způsobem. Ty jsi však Pán hodný nejvyššího uctívání, a proto pokládám trest, který jsi mi vyměřil, za velmi vznešený.
Trest vyměřený Nejvyšší Osobností Božství přijímá oddaný jako tu největší milost.
tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk
“Ten, kdo se uchází o Tvůj soucit a snáší všemožné nepříznivé podmínky způsobené karmou jeho minulých činů, kdo neustále zaměstnává svou mysl, slova a tělo oddanou službou Tobě a neustále se Ti klaní, je bezesporu oprávněným kandidátem vysvobození.” (Bhāg. 10.14.8) Oddaný ví, že takzvaný trest od Nejvyššího Pána je pouze projevem Jeho přízně, kterým chce svého oddaného napravit a přivést ho na správnou cestu. Trest udělený Nejvyšší Osobností Božství tedy nelze srovnávat ani s tou největší přízní tělesného otce, matky, bratra či přítele.