SLOKA 2
śrī-balir uvāca
aho praṇāmāya kṛtaḥ samudyamaḥ
prapanna-bhaktārtha-vidhau samāhitaḥ
yal loka-pālais tvad-anugraho ’marair
alabdha-pūrvo ’pasade ’sure ’rpitaḥ
śrī-baliḥ uvāca—Bali Mahārāja řekl; aho—běda; praṇāmāya—složit uctivé poklony; kṛtaḥ—učinil jsem; samudyamaḥ—samotné snažení; prapanna-bhakta-artha-vidhau—podle usměrňujících zásad, které dodržují čistí oddaní; samāhitaḥ—dokáže; yat—to; loka-pālaiḥ—vládcové různých planet; tvat-anugrahaḥ—Tvoje bezpříčinná milost; amaraiḥ — polobohy; alabdha-pūrvaḥ—dříve nedosažená; apasade—pokleslé osobě, jako jsem já; asure—patřící mezi asury; arpitaḥ—udělená.
Bali Mahārāja řekl: Jak úžasné výsledky přináší už jen pokus Ti složit uctivé poklony! Pouze jsem se Ti pokusil vzdát úctu, ale to samo stačilo k úspěchu, k jakému vedou snahy čistých oddaných. Bezpříčinné milosti, jakou jsi mně, pokleslému démonovi, projevil, nikdy nedosáhli ani polobozi či vládci různých planet.
Když se Vāmanadeva zjevil před Balim Mahārājem, Bali Mu chtěl ihned složit uctivé poklony, ale v přítomnosti Śukrācāryi a dalších démonských společníků to nemohl udělat. Pán je však natolik milostivý, že ho požehnal větší milostí, než jakou by i polobozi mohli kdy očekávat, přestože se Bali Mahārāja ani nepoklonil, jen se o to pokusil v mysli. Bhagavad-gītā (2.40) potvrzuje: sv-alpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt — “Dokonce i malý pokrok na této cestě nás může zbavit strachu před tím největším nebezpečím.” Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je známý jako bhāva-grāhī janārdana, protože přijímá pouze esenci — postoj oddaného. Pokud se oddaný upřímně odevzdá, Pán jako Nadduše v srdci každého to okamžitě pozná. I když tedy navenek možná oddaný neslouží plně, ale v nitru je upřímný a myslí to vážně, Pán přesto jeho službu uvítá. Proto je známý jako bhāva-grāhī janārdana — přijímá esenci, kterou je mentalita oddanosti.