SLOKA 6
na yasya devā ṛṣayaḥ padaṁ vidur
jantuḥ punaḥ ko ’rhati gantum īritum
yathā naṭasyākṛtibhir viceṣṭato
duratyayānukramaṇaḥ sa māvatu
na—ani; yasya—On, jehož; devāḥ—polobozi; ṛṣayaḥ—velcí mudrci; padam—postavení; viduḥ—mohou znát; jantuḥ—neinteligentní živé bytosti, jako jsou zvířata; punaḥ—znovu; kaḥ—kdo; arhati—je schopen; gantum—proniknout do poznání; īritum—nebo vyjádřit slovy; yathā — jako; naṭasya—umělce; ākṛtibhiḥ—tělesnými rysy; viceṣṭataḥ—různými způsoby tančící; duratyaya—velice těžké; anukramaṇaḥ—Jeho pohyby; saḥ—ten Nejvyšší Pán; mā—mě; avatu—kéž ochrání.
Umělce na jevišti, který je zahalen do působivých šatů a různě se při tanci pohybuje, jeho publikum nepozná. Stejně tak ani polobozi či velcí mudrci — a nepochybně ani ti, kdo jsou neinteligentní jako zvířata — nemohou poznat činnosti a rysy největšího umělce. Ani polobozi a mudrci, ani neinteligentní lidé nemohou poznat podobu Pána a nedovedou slovy popsat Jeho skutečné postavení. Kéž mě tato Nejvyšší Osobnost Božství ochrání!
Podobné pochopení vyjádřila Kuntīdevī. Nejvyšší Pán existuje všude, uvnitř i vně. Je přítomný dokonce i v srdci. Sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ. Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati. Tím je vyjádřeno, že Nejvyššího Pána můžeme najít ve svém srdci. Mnoho yogīnů se o to pokouší. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ. Přesto ani velcí yogīni, polobozi, mudrci a světci nejsou schopni poznat podobu tohoto velkého umělce a smysl Jeho pohybů. Co se pak dá říci o obyčejných spekulantech, jakými jsou takzvaní filozofové tohoto hmotného světa? Není možné, aby Mu porozuměli. Proto musíme přijmout to, co říká Nejvyšší, když milostivě sestupuje, aby nás poučil. Musíme jednoduše přijmout slova Pána Rāmacandry, Pána Kṛṣṇy a Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua a kráčet v Jejich stopách. Pak budeme moci poznat smysl Jejich inkarnací.
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
(Bg. 4.9)
Jestliže někdo Pána díky Jeho milosti pozná, bude okamžitě vysvobozený, dokonce i v hmotném těle. Hmotné tělo již nebude mít žádný účel a všechny činnosti, jež bude provádět, budou provázeny vědomím Kṛṣṇy. Takto se může člověk vzdát svého těla a vrátit se domů, zpátky k Bohu.