SLOKA 32
tato devāsurāḥ kṛtvā
saṁvidaṁ kṛta-sauhṛdāḥ
udyamaṁ paramaṁ cakrur
amṛtārthe parantapa
tataḥ—pak; deva-asurāḥ—polobozi i démoni; kṛtvā—učinili; saṁvidam—naznačující; kṛta-sauhṛdāḥ—příměří mezi nimi; udyamam—úsilí; paramam—nejvyšší; cakruḥ—udělali; amṛta-arthe—aby získali nektar; parantapa—ó Mahārāji Parīkṣite, pokořiteli nepřátel.
Ó Mahārāji Parīkṣite, pokořiteli nepřátel, polobozi a démoni pak uzavřeli příměří a s velkým elánem se připravili vyrobit nektar podle návrhu Pána Indry.
Slovo saṁvidam je v tomto verši významné. Jak polobozi, tak démoni přistoupili na to, že alespoň na nějaký čas přestanou bojovat a pokusí se vytvořit nektar. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává:
saṁvid yuddhe pratijñāyām
ācāre nāmni toṣaṇe
sambhāṣaṇe kriyākāre
saṅketa-jñānayor api
Slovo saṁvit se používá různými způsoby ve významu “v boji”, “ve slibech”, “pro uspokojení”, “k oslovení”, “praktickým činem”, “náznak” a “poznání”.