SLOKA 29
mukhāni pañcopaniṣadas taveśa
yais triṁśad-aṣṭottara-mantra-vargaḥ
yat tac chivākhyaṁ paramātma-tattvaṁ
deva svayaṁ-jyotir avasthitis te
mukhāni—tvářemi; pañca—pěti; upaniṣadaḥ—védské texty; tava — tvými; īśa—ó pane; yaiḥ—kterými; triṁśat-aṣṭa-uttara-mantra-vargaḥ — v kategorii třiceti osmi důležitých védských manter; yat—to; tat—takové, jaké je; śiva-ākhyam—oslavovaný pod jménem Śiva; paramātma- tattvam—určující pravdu o Paramātmě; deva—ó pane; svayam-jyotiḥ — sebeozařující; avasthitiḥ—postavení; te—tvoje.
Ó pane, pět důležitých védských manter je představováno tvými pěti obličeji, z nichž vzešlo třicet osm nejslavnějších védských manter. Ty, jenž jsi oslavován jako Pán Śiva, vydáváš vlastní záři. Jsi přímo nejvyšší pravdou, zvanou Paramātmā.
Pěti mantrami, uvedenými v této souvislosti, jsou: (1) Puruṣa, (2) Aghora, (3) Sadyojāta, (4) Vāmadeva a (5) Īśāna. Těchto pět manter patří do kategorie třiceti osmi zvláštních manter, jež pronáší Pán Śiva, a proto je známý jako Śiva či Mahādeva. Další důvod, proč je nazýván Śiva, což znamená “dokonale příznivý”, je to, že vydává vlastní záři, tak jako Pán Viṣṇu, který je Paramātmou. Jelikož je Pán Śiva přímo inkarnací Pána Viṣṇua, je v postavení Jeho přímého zástupce. Tuto skutečnost dosvědčuje védská mantra: patiṁ viśvasyātmeśvaraṁ śāśvataṁ śivam acyutam. Nadduše má mnoho jmen, mezi nimiž jsou výslovně uvedena jména Maheśvara, Śiva a Acyuta.