SLOKA 46
praskannaṁ pibataḥ pāṇer
yat kiñcij jagṛhuḥ sma tat
vṛścikāhi-viṣauṣadhyo
dandaśūkāś ca ye ’pare
praskannam—roztroušený; pibataḥ—Pána Śivy, když pil; pāṇeḥ—ze dlaně; yat—který; kiñcit—trocha; jagṛhuḥ—využili příležitosti, aby se napili; sma—vskutku; tat—toho; vṛścika—štíři; ahi—kobry; viṣa- auṣadhyaḥ—jedovaté rostliny; dandaśūkāḥ ca—a tvorové, jejichž kousnutí je jedovaté; ye—které; apare—jiné živé bytosti.
Štíři, kobry, jedovaté rostliny a jiní tvorové, jejichž kousnutí je jedovaté, využili příležitosti a vypili nepatrné množství jedu, které ukáplo Pánu Śivovi z ruky, když pil.
Moskyti, šakali, psi a ostatní druhy zvířat dandaśūka (s jedovatým kousnutím), vypili jed ze stloukaného oceánu (samudra-manthana), který byl dostupný poté, co ukápl z dlaní Pána Śivy.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pán Śiva zachraňuje vesmír vypitím jedu”.