SLOKA 28
evaṁ surāsura-gaṇāḥ sama-deśa-kāla-
hetv-artha-karma-matayo ’pi phale vikalpāḥ
tatrāmṛtaṁ sura-gaṇāḥ phalam añjasāpur
yat-pāda-paṅkaja-rajaḥ-śrayaṇān na daityāḥ
evam—takto; sura—polobozi; asura-gaṇāḥ—a démoni; sama—stejné; deśa—místo; kāla—čas; hetu—příčina; artha—cíl; karma—činnosti; matayaḥ—ambice; api—ačkoliv totožné; phale—ve výsledku; vikalpāḥ — různé; tatra—potom; amṛtam—nektar; sura-gaṇāḥ—polobozi; phalam — výsledek; añjasā—snadno, zcela nebo přímo; āpuḥ—získali; yat—neboť; pāda-paṅkaja—lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství; rajaḥ—šafránového prachu; śrayaṇāt—protože přijali požehnání či útočiště; na — ne; daityāḥ—démoni.
Místo, čas, příčina, účel, činnost i ambice byly u polobohů i démonů stejné, ale polobozi získali jiný výsledek než démoni. Polobozi vždy přijímají útočiště v prachu u lotosových nohou Pána, a proto se mohli snadno nektaru napít a mít z něj prospěch. Démoni však nevyhledali útočiště u lotosových nohou Pána, a proto nemohli dosáhnout výsledku, který si přáli.
V Bhagavad-gītě (4.11) je řečeno: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je nejvyšším soudcem, který odměňuje nebo trestá různé osoby podle toho, jak se odevzdávají Jeho lotosovým nohám. Proto lze vidět, že i když karmī a bhaktové pracují na stejném místě, ve stejnou dobu, se stejnou energií a stejnými ambicemi, získávají různé výsledky. Karmī procházejí různými těly a někdy jdou nahoru, jindy klesají dolů, a tak si odpykávají výsledky svých činů v karma-cakře, koloběhu zrození a smrti. Snaha oddaných však nevyjde nikdy nazmar, protože jsou plně odevzdáni lotosovým nohou Pána. I když navenek dělají téměř totéž co karmī, oddaní se vracejí domů, zpátky k Bohu, a dosahují úspěchu v každém úsilí. Démoni či ateisté důvěřují své vlastní snaze, ale přestože ve dne v noci těžce pracují, nemohou získat víc, než co jim dovolí jejich osud. Oddaní však mohou překonat reakce karmy a dosáhnout úžasných výsledků dokonce i bez námahy. Je také řečeno: phalena paricīyate — úspěch či neúspěch v konání se pozná podle výsledku. Je mnoho karmīch v šatu oddaných, ale Nejvyšší Osobnost Božství vidí jejich záměry. Karmī chtějí využívat majetku Pána pro svůj sobecký smyslový požitek, ale oddaný se snaží Pánův majetek použít ve službě Bohu. Proto se vždy liší od karmīch, i když se mohou převlékat za oddané. Bhagavad-gītā (3.9) to potvrzuje: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ. Ten, kdo pracuje pro Pána Viṣṇua, je vysvobozený z tohoto hmotného světa a po opuštění těla se vrátí domů, zpátky k Bohu. Zato karmī — i když navenek jedná jako oddaný — se zaplétá do různých hmotných činností, a proto musí zakoušet strasti hmotné existence. Z výsledků, kterých dosahují karmī a oddaní, lze tedy pochopit přítomnost Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž jedná jinak pro karmī a jñānī a jinak pro oddané. Autor Śrī Caitanya-caritāmṛty proto říká:
kṛṣṇa-bhakta—niṣkāma, ataeva ’śānta'
bhukti-mukti-siddhi-kāmī—sakali ’aśānta'
Karmī, kteří touží po smyslovém požitku, jñānī, kteří chtějí dosáhnout osvobození tím, že splynou s Nejvyšším, i yogīni, kteří usilují o hmotný úspěch plynoucí z mystických sil, nenalézají klid a jejich snahy jsou nakonec marné. Zato oddaný, který neočekává žádný osobní prospěch a jehož jediným cílem je šířit slávu Nejvyšší Osobnosti Božství, je bez námahy požehnán všemi příznivými výsledky bhakti-yogy.