SLOKA 3
tasyānucaritaṁ rājann
ṛṣibhis tattva-darśibhiḥ
śrutaṁ hi varṇitaṁ bhūri
tvayā sītā-pater muhuḥ
tasya—Jeho, Nejvyššího Pána Rāmacandry, Osobnosti Božství, a Jeho bratrů; anucaritam—transcendentální skutky; rājan—ó králi (Mahārāji Parīkṣite); ṛṣibhiḥ—velkými mudrci či světci; tattva-darśibhiḥ—těmi, kdo znají Absolutní Pravdu; śrutam—byly všechny vyslechnuty; hi—jistě; varṇitam—když byly překrásně líčeny; bhūri—mnohé; tvayā—tebou; sītā- pateḥ—Pána Rāmacandry, manžela matky Sīty; muhuḥ—víc než často.
Ó králi Parīkṣite, transcendentální skutky Pána Rāmacandry popisují velcí světci, kteří znají pravdu. Již mnohokrát jsi slyšel o manželovi matky Sīty, a proto o těchto událostech promluvím jen stručně. Prosím, poslouchej.
Moderní Rākṣasové, kteří se vydávají za vysoce vzdělané jenom proto, že mají doktoráty, se snaží dokázat, že Pán Rāmacandra není Nejvyšší Osobnost Božství, ale jen obyčejný člověk. Skutečně učení a duchovně pokročilí lidé však takové názory nikdy nepřijmou. Přijímají totiž popisy Pána Rāmacandry a Jeho činností jedině z podání tattva-darśīch, těch, jež znají Absolutní Pravdu. V Bhagavad-gītě (4.34) Nejvyšší Osobnost Božství doporučuje:
tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
“Snaž se poznat pravdu tím, že se obrátíš na duchovního mistra. Pokorně se ho dotazuj a zároveň mu služ. Seberealizované duše ti mohou předat poznání, jelikož uzřely pravdu.” Nikdo nemůže popisovat činnosti Osobnosti Božství, aniž by byl tattva-darśī, znalec Absolutní Pravdy. Existují sice mnohé takzvané Rāmāyaṇy neboli příběhy o jednání Pána Rāmacandry, ale některé z nich nelze pokládat za věrohodné. Někdy jsou činy Pána Rāmacandry líčeny na základě autorových představ, spekulací nebo hmotných pocitů. Vlastnosti Pána Rāmacandry nelze považovat za výtvor představivosti. Když Śukadeva Gosvāmī vyprávěl o Rāmově životě, řekl Mahārājovi Parīkṣitovi: “O činnostech Pána Rāmacandry jsi již slyšel.” Zjevně tedy před pěti tisíci lety existovaly mnohé Rāmāyaṇy a mnohé existují dodnes. Musíme si však vybírat pouze ty knihy, které napsali tattva- darśī (jñāninas tattva-darśinaḥ), nikoliv knihy takzvaných učenců, kteří o sobě tvrdí, že mají poznání, jen na základě doktorátu. Před tím zde Śukadeva Gosvāmī varuje. Ṛṣibhis tattva-darśibhiḥ. Rāmāyaṇa, kterou sepsal Vālmīki, je obsáhlé dílo, ale Śukadeva Gosvāmī zde tytéž události shrnuje pouze v několika verších.