SLOKA 50
agrahīd āsanaṁ bhrātrā
praṇipatya prasāditaḥ
prajāḥ sva-dharma-niratā
varṇāśrama-guṇānvitāḥ
jugopa pitṛvad rāmo
menire pitaraṁ ca tam
agrahīt—přijal; āsanam—státní trůn; bhrātrā—svým bratrem (Bharatou); praṇipatya—který se Mu zcela odevzdal; prasāditaḥ—potěšen; prajāḥ—a občané; sva-dharma-niratāḥ—plně zaměstnáni příslušnými povinnostmi; varṇāśrama—podle svojí varṇy a āśramu; guṇa-anvitāḥ—všichni tak způsobilí; jugopa—chránil je; pitṛ-vat—jako otec; rāmaḥ—Pán Rāmacandra; menire—považovali; pitaram—za otce; ca—také; tam—Jeho, Pána Rāmacandru.
Pán Rāmacandra, potěšen naprostou odevzdaností a pokorou Pána Bharaty, pak usedl na trůn státu. Staral se o všechny občany jako jejich otec a občané, plně zaměstnaní svými povinnostmi podle své varṇy a āśramu, Ho za svého otce také pokládali.
Lidem se velmi líbí model vlády Pána Rāmacandry a ještě dodnes se stává, že politici nazvou svoji novou stranu Rāma-rājya, ale bohužel se vůbec nechtějí Pánu Rāmovi podvolit. Někdy se říká, že lidé chtějí Boží království bez Boha. Tento záměr se jim však nikdy nepodaří uskutečnit. Vláda může být dobrá jedině tehdy, když mezi ní a občany panuje takový vztah, jaký svým příkladem ukázal Pán Rāmacandra a jeho občané. Vládl svému království stejně, jako se otec stará o své děti, a občané, kteří Mu byli za Jeho dobrou vládu zavázáni, Ho jako otce přijímali. Vztah mezi občany a vládou tedy má být stejný jako vztah mezi otcem a synem. Když jsou synové dobře vychovaní, pak své rodiče poslouchají, a když je otec způsobilý, řádně se o své děti stará. Jak je zde vyjádřeno slovy sva-dharma-niratā varṇāśrama-guṇānvitāḥ, lidé byli dobrými občany proto, že přijali systém varṇāśramy, které rozděluje společnost do vareṇ (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a āśramů (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa). To je pravá civilizace. Lidé mají být vychováváni pro vykonávání svých nejrůznějších povinností, které jim podle varṇāśramy náleží. Bhagavad-gītā (4.13) potvrzuje (cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa- karma-vibhāgaśaḥ), že čtyři varṇy musejí být zavedeny na základě odlišných vlastností a činností. Ustanovit systém varṇāśramy je první povinností dobré vlády. Účelem varṇāśramy je umožnit lidem, aby vyvinuli vědomí Boha. Varṇāśramācāravatā puruṣeṇa paraḥ pumān viṣṇur ārādhyate. Celý program varṇāśramy poskytuje lidem možnost stát se vaiṣṇavy. Viṣṇur asya devatā. Lidé se stávají vaiṣṇavy, když uctívají Pána Viṣṇua jako Nejvyššího Pána. Měli by tedy být vychováváni ve vaiṣṇavy prostřednictvím systému vareṇ a āśramů, jako tomu bylo za vlády Pána Rāmacandry, kdy byl každý dokonale vychován k dodržování zásad varṇāśramy.
Pouhé vynucování dodržování zákonů a nařízení nezajistí, aby byli občané poslušní a jednali, jak zákon stanoví. To není možné. Na celém světě je tolik států, zákonodárných shromáždění a parlamentů, ale občané jsou i nadále darebáci a zloději. K tomu, aby se chovali jako dobří občané, je nelze přinutit; musejí k tomu být vychováni. Stejně jako školy a univerzity vychovávají studenty, aby se stali chemickými inženýry, právníky či odborníky v mnoha jiných oborech poznání, musejí existovat školy a univerzity, které budou ze studentů vychovávat brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi, śūdry, brahmacārīny, gṛhasthy, vānaprasthy a sannyāsīny. Tím budou vytvořeny předběžné podmínky dobré občanské morálky (varṇāśrama-guṇānvitāḥ). Obecně platí, že je-li král či prezident rājarṣi, budou vztahy mezi občany a hlavou státu jasné a nebude docházet k nepokojům, jelikož poklesne počet zlodějů a darebáků. V Kali-yuze je však většina lidí zloději a darebáky, jelikož se systém vareṇ a āśramů zanedbává. V demokratickém zřízení tito zloději a darebáci přirozeně vybírají peníze od jiných zlodějů a darebáků, a proto v každé vládě panuje chaos a nikdo není šťastný. Zde však v kralování Pána Rāmacandry nacházíme příklad dobré vlády. Pokud budou lidé tento příklad následovat, bude dobrá vláda existovat na celém světě.