SLOKA 8
yaḥ satya-pāśa-parivīta-pitur nideśaṁ
straiṇasya cāpi śirasā jagṛhe sabhāryaḥ
rājyaṁ śriyaṁ praṇayinaḥ suhṛdo nivāsaṁ
tyaktvā yayau vanam asūn iva mukta-saṅgaḥ
yaḥ—Pán Rāmacandra, který; satya-pāśa-parivīta-pituḥ—svého otce, vázaného slibem své ženě; nideśam—nařízení; straiṇasya—otce, který lpěl na své ženě; ca—také; api—jistě; śirasā—na svou hlavu; jagṛhe — přijal; sa-bhāryaḥ—se svou manželkou; rājyam—království; śriyam—bohatství; praṇayinaḥ—příbuzné; suhṛdaḥ—přátele; nivāsam—sídlo; tyaktvā—zanechávající za sebou; yayau—odešel; vanam—do lesa; asūn — život; iva—jako; mukta-saṅgaḥ—osvobozená duše.
Na pokyn otce, který byl vázán slibem své ženě, opustil Pán Rāmacandra své království, bohatství, přátele, příznivce, sídlo i vše ostatní, stejně jako se osvobozená duše snadno rozloučí se životem, a odešel se Sītou do lesa.
Mahārāja Daśaratha měl tři manželky. Jedna z nich, Kaikeyī, mu velice pěkně sloužila, a proto jí chtěl dát nějaké požehnání. Ona mu však řekla, že o ně požádá, až to bude potřeba. V době korunovace prince Rāmacandry přišla za svým manželem s žádostí, aby dosadil na trůn jejího syna Bharatu a Rāmacandru ať pošle do lesa. Mahārāja Daśaratha byl vázán svým slibem, a proto vyhověl požadavku své milované ženy a nařídil Rāmacandrovi, aby opustil palác. Pán jako poslušný syn jeho nařízení okamžitě přijal. Bez váhání všechno opustil, stejně jako osvobozené duše či velcí yogīni ukončí svůj život, aniž by je přitahovalo cokoliv hmotného.