SLOKA 25
śrī-bādarāyaṇir uvāca
athādiśad dig-vijaye
bhrātṝṁs tri-bhuvaneśvaraḥ
ātmānaṁ darśayan svānāṁ
purīm aikṣata sānugaḥ
śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; atha—poté (když Pán na žádost Bharaty přijal trůn); ādiśat—nařídil; dik-vijaye—dobýt celý svět; bhrātṝn—svým mladším bratrům; tri-bhuvana-īśvaraḥ—Pán vesmíru; ātmānam—osobně, sám; darśayan—udílející audienci; svānām—členům rodiny a občanům; purīm—na město; aikṣata—dohlížel; sa-anugaḥ—se svými dalšími pomocníky.
Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Poté, co na vroucí prosbu mladšího bratra Bharaty Pán Rāmacandra přijal královský trůn, nařídil svým bratrům, aby se vydali dobýt celý svět. Sám zůstal v hlavním městě, aby udílel audienci všem občanům a obyvatelům paláce a společně s dalšími pomocníky dohlížel na vládní záležitosti.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nedovoluje žádnému ze svých oddaných či pomocníků oddávat se smyslovému požitku. Mladší bratři Pána Rāmacandry zůstali doma a užívali si osobní přítomnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, ale Pán Jim nařídil, aby se vydali do světa a celý ho ovládli. Bývalo zvykem (a na některých místech je tomu tak dodnes), že ostatní králové museli uznat svrchovanost hlavního krále neboli císaře. Pokud král nějakého malého státu neuznal císařovu nadvládu, došlo k boji, a tak byl donucen se císařovi podvolit; jinak by císař nemohl zemi vládnout.
Když Pán Rāmacandra poslal své bratry do světa, prokázal Jim tak svou přízeň. Mnoho Pánových oddaných, kteří žijí ve Vṛndāvanu, se zavázalo slibem, že neopustí Vṛndāvan, aby kázali vědomí Kṛṣṇy. Pán však říká, že vědomí Kṛṣṇy se má rozšířit po celém světě, do každé vesnice a každého města. To je přímé nařízení Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
pṛthivīte āche yata nagarādi grāma
sarvatra pracāra haibe mora nāma
Čistý oddaný tedy musí plnit Pánův příkaz a neuspokojovat své smysly tím, že bude lenošit na jednom místě a pyšně se považovat za velkého oddaného jen proto, že neopouští Vṛndāvan a zpívá svaté jméno Pána v ústraní. Oddaný musí plnit nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Caitanya Mahāprabhu říkal: yāre dekha, tāre kaha ’kṛṣṇa'-upadeśa. Každý oddaný by měl kázáním šířit vědomí Kṛṣṇy. Každého, koho potká, by měl požádat, aby přijal nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán říká: sarva- dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej.” To je nařízení Pána, který hovoří jako nejvyšší císař. Každého je třeba přivést k tomu, aby toto nařízení uposlechl. To bude znamenat vítězství (dig-vijaya). Povinností vojáka — oddaného — je každému vštěpovat tuto životní filozofii.
Osoby na úrovni kaniṣṭha-adhikārī samozřejmě nekážou, ale i jim Pán projevuje svou milost, jako ji projevoval, když zůstával v Ayodhyi, aby udílel audienci obyčejným občanům. Nikdo by se neměl mylně domnívat, že Pán vyzval své mladší bratry, aby opustili Ayodhyu, protože více přál jejím občanům. Pán je milostivý ke každému a ví, jakým způsobem prokázat přízeň každému jednotlivci s ohledem na jeho schopnosti. Ten, kdo jedná podle Pánova nařízení, je čistý oddaný.