SLOKA 12
arājaka-bhayaṁ nṝṇāṁ
manyamānā maharṣayaḥ
dehaṁ mamanthuḥ sma nimeḥ
kumāraḥ samajāyata
arājaka-bhayam—kvůli strachu před nebezpečím bezvládí; nṝṇām — pro lidi; manyamānāḥ—zvažující situaci; mahā-ṛṣayaḥ—velcí mudrci; deham—tělo; mamanthuḥ—stloukali; sma—v minulosti; nimeḥ—Mahārāje Nimiho; kumāraḥ—jeden syn; samajāyata—tak se narodil.
Potom chtěli mudrci zachránit lid před nebezpečím bezvládí, a proto stloukali hmotné tělo Mahārāje Nimiho, následkem čehož se zrodil syn.
Arājaka-bhayam. Je-li vláda nestálá a chaotická, hrozí nebezpečí, že budou lidé sužováni strachem. V současné době je zde toto nebezpečí stále, kvůli vládě lidu. Zde vidíme, že vznešení mudrci chtěli, aby občané byli správně vedeni, a proto vytvořili syna z Nimiho hmotného těla, protože poskytovat toto vedení je povinností kṣatriyského krále. Kṣatriya je ten, kdo ochraňuje občany před násilím. V takzvané vládě lidu není žádný způsobilý kṣatriyský král-jakmile někdo vlivný získá dostatečný počet hlasů, stane se ministrem či prezidentem bez jakékoliv průpravy od učených brāhmaṇů, kteří se vyznají v śāstrách. Jsme svědky toho, že v některých zemích přechází vláda z rukou jedné strany do rukou druhé, a proto lidé, jež jsou u moci, chrání horlivěji své vlastní postavení, než aby se starali o blaho občanů. Védská civilizace upřednostňuje monarchii. Lidem se líbila vláda Pána Rāmacandry, Mahārāje Yudhiṣṭhira nebo Mahārāje Parīkṣita, Ambarīṣe či Prahlāda. Je mnoho příkladů vynikající vlády pod vedením svrchovaného monarchy. Demokratická vláda postupně přestává vyhovovat potřebám lidu, a proto se některé strany snaží prosadit diktátora. Diktatura je totéž co monarchie bez způsobilého vůdce. Lidé budou skutečně šťastní, když se vlády ujme nějaký kvalifikovaný vůdce—ať už monarcha či diktátor-a bude lidem vládnout podle standardních pokynů autorizovaných písem.