SLOKA 42
gandharvān upadhāvemāṁs
tubhyaṁ dāsyanti mām iti
tasya saṁstuvatas tuṣṭā
agni-sthālīṁ dadur nṛpa
urvaśīṁ manyamānas tāṁ
so ’budhyata caran vane
gandharvān—ke Gandharvům; upadhāva—jdi pro pomoc; imān—oni; tubhyam—tobě; dāsyanti—dají; mām iti—přesně jako jsem já, nebo přímo mě; tasya—jeho; saṁstuvataḥ—modlitbami; tuṣṭāḥ—uspokojeni; agni-sthālīm—dívku stvořenou z ohně; daduḥ—dali; nṛpa—ó králi; urvaśīm—Urvaśī; manya-mānaḥ—považující; tām—ji; saḥ—on (Purūravā); abudhyata—skutečně poznal; caran—při procházce; vane—v lese.
Urvaśī pravila: “Můj milý králi, hledej pomoc u Gandharvů, neboť od nich mě můžeš dostat nazpátek.” Poslušen těchto slov král potěšil Gandharvy modlitbami, a jelikož s ním byli spokojeni, dali mu dívku Agnisthālī, která vypadala úplně stejně jako Urvaśī. Král ji považoval za Urvaśī a začal se s ní procházet po lese. Později však pochopil, že to není Urvaśī, ale Agnisthālī.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že Purūravā byl posedlý chtíčem. Ihned poté, co získal dívku Agnisthālī, s ní chtěl mít pohlavní styk, ale během něho poznal, že se nejedná o Urvaśī, ale o Agnisthālī. To svědčí o tom, že každý muž připoutaný k určité ženě zná její individuální sexuální chování. Purūravā tedy během pohlavního styku poznal, že Agnisthālī nebyla Urvaśī.