SLOKA 44-45
sthālī-sthānaṁ gato ’śvatthaṁ
śamī-garbhaṁ vilakṣya saḥ
tena dve araṇī kṛtvā
urvaśī-loka-kāmyayā
urvaśīṁ mantrato dhyāyann
adharāraṇim uttarām
ātmānam ubhayor madhye
yat tat prajananaṁ prabhuḥ
sthālī-sthānam—místo, kde byla zanechána Agnisthālī; gataḥ—šel tam; aśvattham—strom aśvattha; śamī-garbham—z lůna stromu śamī; vilakṣya—když viděl; saḥ—on, Purūravā; tena—z toho; dve—dva; araṇī — kusy dřeva potřebné k zapálení obětního ohně; kṛtvā—činící; urvaśī- loka-kāmyayā—toužící dostat se na planetu, kde byla Urvaśī; urvaśīm — Urvaśī; mantrataḥ—pronášející potřebnou mantru; dhyāyan—meditující o; adhara—dolní; araṇim—dřevo araṇi; uttarām—a horní; ātmānam — sebe; ubhayoḥ madhye—mezi oběma; yat tat—to, (o čem meditoval); prajananam—jako o synu; prabhuḥ—král.
Král Purūravā šel poté, co mu byla v srdci zjevena metoda provádění plodonosné yajñi, na totéž místo, kde zanechal Agnisthālī. Tam uviděl, že z nitra stromu śamī vyrostl strom aśvattha. Vzal tedy z tohoto stromu kus dřeva a vytvořil z něho dvě dřívka araṇi. S touhou dostat se na planetu, kde žila Urvaśī, pronášel mantry a přitom meditoval o dolním araṇi jako o Urvaśī, o horním jako o sobě a o kusu dřeva uprostřed jako o svém synovi. Tak začal rozdělávat oheň.
Védský obětní oheň se nerozdělával obyčejnými zápalkami či podobnými prostředky, ale dvěma posvátnými kusy dřeva zvanými araṇi, které se vznítily třením o třetí dřevo. Tento oheň je pro konání yajñi nezbytný. Pokud je yajña úspěšná, splní se jejímu konateli to, po čem touží. Purūravā tedy využil obětní metody k uspokojení svých smyslných tužeb. V meditaci si představoval, že dolní araṇi je Urvaśī, horní je on sám a prostřední, že je jeho syn. Významná védská mantra, kterou v této souvislosti cituje Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, zní śamī-garbhād agniṁ mantha. Podobnou mantrou je urvaśyām urasi purūravāḥ. Purūravā si přál další a další děti z lůna Urvaśī. Jeho jediným přáním bylo mít s Urvaśī pohlavní styk, a tak získat syna. To znamená, že měl v srdci tolik chtíče, že ani když konal yajñu, nemyslel na vládce obětí, Yajñeśvaru, neboli Pána Viṣṇua, ale na Urvaśī.