SLOKA 35-36
kṛtta-bāhoḥ śiras tasya
gireḥ śṛṅgam ivāharat
hate pitari tat-putrā
ayutaṁ dudruvur bhayāt
agnihotrīm upāvartya
savatsāṁ para-vīra-hā
samupetyāśramaṁ pitre
parikliṣṭāṁ samarpayat
kṛtta-bāhoḥ—Kārtavīryārjuny, jenž měl usekané paže; śiraḥ—hlava; tasya—jeho (Kārtavīryārjuny); gireḥ—hory; śṛṅgam—vrchol; iva—jako; āharat—(Paraśurāma) mu sťal; hate pitari—když byl jejich otec zabit; tat- putrāḥ—jeho synové; ayutam—deset tisíc; dudruvuḥ—uprchli; bhayāt — strachy; agnihotrīm—kāmadhenu; upāvartya—přivádějící; sa-vatsām — s jejím teletem; para-vīra-hā—Paraśurāma, který dovedl zabít hrdiny na straně nepřátel; samupetya—poté, co se vrátil; āśramam—do obydlí svého otce; pitre—svému otci; parikliṣṭām—která zakusila obrovské utrpení; samarpayat—předal.
Poté Paraśurāma sťal jako vrchol hory hlavu již bezrukého Kārtavīryārjuny. Když deset tisíc Kārtavīryārjunových synů spatřilo, že jejich otec padl, všichni strachy utekli. Paraśurāma, jenž pobil své nepřátele, poté vysvobodil kāmadhenu, která prožila veliké utrpení, a přivedl ji i s teletem zpátky do svého obydlí, kde ji předal otci, Jamadagnimu.