Jamadagniho manželka Reṇukā šla jednou pro vodu z Gangy, a když uviděla krále Gandharvů užívat si s Apsarami, byla okouzlena a nepatrně zatoužila být s ním. Její manžel ji za tuto hříšnou touhu potrestal. Paraśurāma zabil svou matku i bratry, ale později byli silou Jamadagniho askeze znovu oživeni. Synové Kārtavīryārjuny však nemohli zapomenout na smrt svého otce a chtěli se Pánu Paraśurāmovi pomstít. Proto v době jeho nepřítomnosti v āśramu usmrtili Jamadagniho, jenž meditoval o Nejvyšší Osobnosti Božství. Když se Paraśurāma vrátil a spatřil zabitého otce, hluboce ho to zasáhlo. Požádal bratry, aby se postarali o mrtvé tělo, a odešel rozhodnutý zahubit všechny kṣatriyi světa. Vzal svou sekyru, vydal se do Kārtavīryārjunova sídelního města Māhiṣmatī-puru a tam zabil všechny jeho syny, jejichž krev pak vytvořila mohutnou řeku. Paraśurāma se však nespokojil jen s tím, že zabil syny Kārtavīryārjuny-později, když kṣatriyové začali působit potíže, všechny jedenadvacetkrát vyhubil, takže na povrchu Země již žádní nezbyli. Poté připojil hlavu svého otce k mrtvému tělu a prováděl různé oběti pro potěšení Nejvyššího Pána. Díky tomu Jamadagni ve svém původním těle opět ožil a později mohl vstoupit na vyšší planetární systém zvaný Saptarṣi-maṇḍala. Paraśurāma, syn Jamadagniho, dodnes žije na Mahendra-parvatě. V příští manvantaře se stane kazatelem védského poznání.