Po mnoha a mnoha letech sexuálních poměrů a požitku v hmotném světě se nakonec králi Yayātimu toto materialistické štěstí znechutilo. Přesycen hmotným požitkem, vymyslel příběh o kozlovi a koze, který odrážel jeho vlastní život, a vyprávěl ho své milované Devayānī. Příběh zněl takto: Kozel jednou hledal v lese různé rostliny, kterých by se mohl napást, a přitom náhodou přišel ke studni, v níž uviděl kozu. Přitahovala ho, a proto ji nějakým způsobem ze studně vysvobodil, a tak se sblížili. Když ho potom jednoho dne koza viděla holdovat sexu s jinou kozou, rozzlobila se. Opustila ho a vrátila se k brāhmaṇovi, který byl jejím vlastníkem. Tomu řekla, jak se její manžel chová. Brāhmaṇa se velice rozhněval a proklel kozla, aby se stal impotentním. Kozel pak brāhmaṇu prosil o prominutí a dostal svou sexuální potenci zpátky. Potom si užíval sexu se svou kozou po mnoho let, ale stále nebyl spokojen. Je-li někdo plný chtíče a chamtivosti, pak ani všechno zlato na světě jeho chtivé touhy neuspokojí. Jsou jako oheň. Můžeme do planoucího ohně lít přečištěné máslo, ale nemůžeme čekat, že ho tím uhasíme. K jeho uhašení musíme použít jinou metodu. Śāstry doporučují, aby se člověk pomocí inteligence zřekl požitkářského života. Ti, kdo mají nedostatečné poznání, se bez vynaložení obrovského úsilí nedokážou vzdát smyslového požitku, zvláště sexu, protože krásná žena zamotá hlavu i tomu nejučenějšímu muži. Král Yayāti se však světského života zřekl a rozdělil majetek mezi své syny. Sám začal žít jako potulný mnich, sannyāsī, nepřitahován hmotným požitkem, a plně se věnoval oddané službě Pánu. Tak dosáhl dokonalosti. Když se později jeho milovaná žena Devayānī vymanila ze svého pomýleného způsobu života, i ona začala oddaně sloužit Pánu.