Poté, co Sudyumna přijal stav vānaprasthy a odešel do lesa, Vaivasvata Manu s touhou získat další syny uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Následně zplodil deset synů — Mahārāje Ikṣvākua a další — kteří se ve všech ohledech vyrovnali svému otci. Jeden z nich, Pṛṣadhra, měl za povinnost chránit v noci s mečem v ruce krávy. Na pokyn svého duchovního učitele tak vždy ve stoje probděl celou noc. Jednou za tmy odvlekl tygr z chléva krávu, a když to Pṛṣadhra zjistil, uchopil meč a vydal se za ním. Když se však k němu přiblížil, ve tmě nerozeznal tygra od krávy a výsledkem bylo, že zabil krávu. Jeho duchovní učitel ho za to proklel, aby se narodil v rodině śūdrů, ale Pṛṣadhra se uchýlil k mystické yoze a prostřednictvím bhakti-yogy uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Potom dobrovolně vstoupil do plamenů lesního požáru, a tak opustil své hmotné tělo a vrátil se domů, zpátky k Bohu.