SLOKA 66
mayi nirbaddha-hṛdayāḥ
sādhavaḥ sama-darśanāḥ
vaśe kurvanti māṁ bhaktyā
sat-striyaḥ sat-patiṁ yathā
mayi—ke Mně; nirbaddha-hṛdayāḥ—pevně připoutaní v srdci; sādhavaḥ—čistí oddaní; sama-darśanāḥ—kteří hledí na každého stejně; vaśe — pod svou moc; kurvanti—činí; mām—Mě; bhaktyā—oddanou službou; sat-striyaḥ—počestné ženy; sat-patim—laskavého manžela; yathā—jako.
“Čistí oddaní, kteří hledí na každého stejně a jsou v srdci pevně připoutaní ke Mně, Mě mají plně ve své moci, tak jako počestné ženy službou přivádějí své laskavé manžely pod svoji vládu.”
V tomto verši je významné slovo sama-darśanāḥ. Čistý oddaný skutečně hledí na každého stejně, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (18.54): brahma-bhūtaḥ prasannātmā na śocati na kāṅkṣati / samaḥ sarveṣu bhūteṣu. Všeobecné bratrství je možné pouze u čistého oddaného (paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ). Čistý oddaný je skutečně učený, neboť zná své přirozené postavení, postavení Nejvyšší Osobnosti Božství a také vztah mezi živou bytostí a Nejvyšším Pánem. Má tedy dokonalé duchovní poznání a je automaticky osvobozený (brahma-bhūtaḥ). Díky tomu je schopen vidět každého na duchovní úrovni a vnímat štěstí a neštěstí všech živých bytostí. Ví, že to, co je štěstím pro něho, přináší štěstí i druhým a to, co jemu působí neštěstí, sužuje i ostatní. Cítí proto se všemi. Slovy Prahlāda Mahārāje:
śoce tato vimukha-cetasa indriyārtha-
māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān
(Bhāg. 7.9.43)
Lidé trpí hmotnými strastmi proto, že opomíjejí svůj vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Hlavním zájmem čistého oddaného je proto přivést masy nevědomých lidí k vědomí Kṛṣṇy.